Solární energie má v Česku velký potenciál. O tom, jak ji u nás nejlépe využít a proč na tom nejsou jižní státy nutně lépe než jejich severní sousedé, přišel do podcastu Energie bez emisí diskutovat Jan Krčmář, předseda představenstva Solární asociace.
Napříč celým Českem stojí na 40 tisíc solárních elektráren o instalovaném výkonu 2200 MWp. Drtivá většina z nich je umístěna na střechách rodinných domů a malých a středních podniků. Z hlediska výkonu však vedou pozemní instalace na polích a brownfieldech. I přesto zaostáváme za okolními státy. Mnohem lépe jen na tom, co se instalovaného výkonu týče, i sousední Polsko, které ale leží na sever od nás. Co je tedy pravdy na argumentech o nemožnosti stavět elektrárny v Česku?
„Solární elektrárny jsou i na letišti na norských Špicberkách. A daleko více elektráren najdeme oproti Česku i ve Velké Británii, v Polsku a Německu. Panely jsou z polovodičů, takže lépe fungují při nižších teplotách. Ideální je pro ně slunný, ale chladný den. Když v zimě svítí slunce, panely vyrábí o sto šest,“ vysvětluje Jan Krčmář. Dodává, že například v takové Austrálii je sice výkon vyšší, ale i v Česku je tak vysoký, aby se tu panely vyplatilo instalovat.
Rozdíl je politický
Za tropických letních dnů, kdy se teplota teploměru vyšplhá nad 28 stupňů, může paradoxně efektivita panelů klesat. A ačkoliv jsou letní měsíce pro výrobu sluneční energie lepší než ty zimní, elektrárny kvůli vysokým teplotám vyrobí víc energie v květnu než v červenci. Pravdou však zůstává, že se mohou lišit výkony v dobrých i horších letech, a to až o 20 %.
„Rozdíl oproti zahraničí není geografický, ale politický. V Česku chybí podpora pro solární elektrárny. Být českým solárníkem v posledních letech znamenalo se každý rok bát, s čím stát zase přijde. Viděli jsme 9 retroaktivních zákroků, kdy stát zavedl daně pro stávající elektrárny, snížil podporu, zrušil daňové prázdniny a zrušil zrychlené odpisy. Když investoři do elektráren své peníze vkládali a zadlužovali se v bance, nic z toho nevěděli a nečekali. V Polsku to takhle nefunguje,“ říká Krčmář.
Český trh je obrovsky fragmentovaný. I ČEZ, největší hráč na solárním trhu, vlastní sotva 5 % tuzemských elektráren. V letech 2008 až 2010, kdy se většina našich současných elektráren instalovala, vznikl pojem solární baron.
Solární baroni
„Sám jsem za poslední roky v asociaci mluvil se stovkami majitelů solárních elektráren a zatím jsem nenarazil na nikoho, kdo někde sedí a počítá peníze. Jedná se totiž o místní pivovary, lékaře, zemědělská družstva a obce. Ti lidé se zadlužili a většina peněz teď jde na splácení úvěrů,“ doplňuje Krčmář.
V roce 2010 jsme takříkajíc spadli z kola, podobně jako Španělsko, Itálie nebo Německo, kde se první schéma této ekonomiky také nepovedlo. Vlády ale našly způsoby, jak udělat věci správně. My v Česku jsme podle Krčmáře to kolo vyhodili a jezdíme dál autem, aniž bychom se doopravdy naučili, jak na něm jezdit. A aktuálně se nacházíme v situaci, kdy je provozní podpora pro solární elektrárny v některých oborech téměř sprostým slovem.
Podcast projektu Energie bez emisí přináší rozhovory s výraznými a inspirativními osobnostmi a odborníky ze světa bezemisní energetiky, obnovitelných zdrojů i nových technologií. Pustit si nás můžete na Apple podcastech, Spotify, YouTube, Podcastech Google a Anchoru.
