Solární panely do deště i do tmy. Tři nejnadějnější inovace na obzoru
Solárním elektrárnám v poslední době pomáhá k rozšíření rekordně nízká cena, za poslední dekádu klesly ceny solárních panelů o 80 %. Ruku v ruce s jejich větším zapojením jde ale i samotné zdokonalování jejich výkonu.
Světové ekonomické fórum vyhodnotilo tři nejnadějnější inovace, které by mohly zajistit ještě vyšší a stabilnější výkony solárních elektráren.
Solární panely do tmy
Solární panely, které fungují i za tmy, jsou aktuálně ve fázi pokročilého vývoje. Tým ze Standfordovy univerzity testují model, který využívá teplotní změnu, k níž po západu slunce dochází. Zatímco panel chladne rychleji, okolní vzduch má teplotu stále o něco vyšší. Elektřinu tak vyrábí termoelektrický generátor. Ten navíc zvyšuje výkon panelu i během dne.
Výhodou je, že tento typ solární panelu využívá poměrně snadno dostupné součástky, vlastně by nakonec mohlo jít i o technický “upgrade” už instalovaných panelů. Podle realizačního týmu má tato technologie potenciál zajistit trvalý a spolehlivý přísun energie zejména v oblastech, kde je dnes problém s její dostupností v noci, tedy především v rozvojovém světě.
Solární panely do deště
Druhou nadějnou inovací jsou solární panely, které dokážou energeticky využít srážkovou vodu. Výkon konvenčních panelů totiž klesá, když se sníží intenzita slunečního záření, tedy i za deště. Na to hledají odpověď výzkumníci z čínské univerzity v Su-Čou. Využívají při tom tření, ke kterému dochází při dopadu dešťových kapek na panel. Na konvenční solární panel umístil tenkou folii, která funguje jako triboeletrický nanogenerátor (TENG), s jehož pomocí se výkon panelu za deště nesnižuje – pokles výkonu nahrazuje právě elektřina vyrobená s využitím tření.
Roboti jako umývači solárních parků
Velké solární parky jsou náchylné na znečištění. Dlouhodobé vystavení prachu, působení vody nebo jiného znečištění může podstatně snižovat jejich výkon. Čištění velkých solárních elektráren přitom není levné a stojí nemálo času. S tím pomáhají robotické čističe, které se samy nabíjejí s využitím elektřiny vyprodukované elektrárnou.
Jejich činnost řídí umělá inteligence a pracovat by měli hlavně v noci, kdy je výkon elektrárny nižší. Z dosavadních testů se dá navíc doložit, že robotické čištění panelů na elektrárnách šetří oproti manuálnímu úklidu docela dost vody – úspora za roční provoz dosáhla zhruba roční spotřeby vody pro 220 tisíc lidí. Robotičtí čističi už jsou komerčně v provozu, využívá je asi 30 velkých solárních parků od Číny po Indii.