
Zatímco firemní solární elektrárny dále táhnou, zájem o nové domácí instalace opět citelně poklesl. Vyplývá to z nejnovějších dat distribučních společností zpracovaných Solární asociací. Za první letošní půlrok bylo nově připojeno celkem 9 364 solárních elektráren o souhrnném výkonu 295 MWp. Jde o necelých 30 % méně než v loňském roce. Zcela opačná situace panuje v oblasti akumulace, kde celková kapacita připojených baterií za první pololetí činila 318 MWh, což představuje meziroční nárůst o 83 %.
Příčinou poklesu počtu nově připojených solárních elektráren je další propad v rezidenčním segmentu. Domácích instalací je v meziročním srovnání o polovinu méně, celkem 6 191 o celkovém výkonu zhruba 50 MWp. Dokončené projekty představují z velké části projekty financované programem Nová zelená úsporám ještě z loňského roku. Za propadem stojí především pozastavení nabízené státní podpory, když zájemci o vlastní fotovoltaiku v posledních měsících vyčkávali, zda bude program obnoven a za jakých podmínek.
Novou vlnu zájmu o vlastní fotovoltaiku naopak podnítil konflikt v Íránu, jehož dopady se na cenách plynu a pohonných hmot výrazně projevily také v Česku. Reálný stav solárního trhu se tak ukáže od září, kdy banky začnou nabízet novou formu vládou oznámené podpory v podobě bezúročných úvěrů. Ty by zároveň mohly být atraktivní také pro bytové domy, které zvažují pořízení vlastního zdroje energie.
Silné postavení si naopak udržely firemní fotovoltaiky, které nyní jasně dominují českému solárnímu sektoru. V meziročním srovnání se jedná o podobný objem nových instalací, celkem 3173 projektů o výkonu 246 MWp. Díky využívání solární energie snižují firmy a průmyslové areály své výdaje a jsou více imunní vůči výkyvům cen energií. Větší podíl firemních elektráren je také důvodem, proč dále roste průměrná velikost nových projektů. Zatímco v roce 2023 měla průměrná nová fotovoltaika výkon 11,7 kWp, letos je to již 31,5 kWp.
Pomalu zrychluje i výstavba solárních parků, které česká energetika potřebuje primárně kvůli náročnosti domácího průmyslu. Výstavbu těchto zdrojů proto podporují i další oborové organizace jako Svaz průmyslu a dopravy ČR. V letošním roce se očekává dokončení několika větších projektů. Segment však i nadále trápí nepředvídatelné povolovací procesy a dezinformace kolem výstavby nových obnovitelných zdrojů. Potenciál pomoci má nový stavební zákon, který by od příštího roku mohl některé bariéry odstranit.
| Přehled instalací FVE v rámci krajů ČR | ||
| Kraj | Počet FVE | Výkon nových FVE |
| Hlavní město Praha | 401 | 8 MWp |
| Středočeský kraj | 1694 | 46 MWp |
| Plzeňský kraj | 544 | 19,2 MWp |
| Ústecký kraj | 540 | 30,2 MWp |
| Liberecký kraj | 355 | 6,4 MWp |
| Karlovarský kraj | 217 | 6,8 MWp |
| Královéhradecký kraj | 570 | 23,6 MWp |
| Pardubický kraj | 479 | 14,3 MWp |
| Olomoucký kraj | 589 | 16 MWp |
| Moravskoslezský kraj | 924 | 29,7 MWp |
| Kraj Vysočina | 567 | 19 MWp |
| Zlínský kraj | 612 | 12 MWp |
| Jihočeský kraj | 590 | 15 MWp |
| Jihomoravský kraj | 1 282 | 48 MWp |
Akumulace se v Česku posunula do další fáze rozvoje. V prvním pololetí roku 2026 bylo připojeno celkem 318 MWh nové bateriové kapacity, což představuje oproti loňskému prvnímu pololetí nárůst o 83 %. Vedle 8 079 instalací fotovoltaických elektráren vybavených bateriovými úložišti se výrazně rozvíjí také samostatně stojící bateriové systémy (BESS), kterých bylo v prvním pololetí připojeno dvanáct o souhrnné kapacitě 108 MWh.
Ty neslouží už pouze k ukládání přebytků elektřiny z obnovitelných zdrojů, ale zajišťují také stabilizaci elektrizační soustavy, poskytují služby výkonové rovnováhy, vyrovnávají krátkodobé výkyvy mezi výrobou a spotřebou, umožňují obchodování s elektřinou nebo ukládání energie v době nízkých či záporných cen a její využití ve chvíli, kdy má nejvyšší hodnotu. Současně se otevírá prostor pro komunitní akumulaci, kdy jedno větší úložiště může obsluhovat více domácností nebo celé energetické společenství či obec.
„Český trh ukázal, že ani ne rok od platnosti novely Lex OZE III je o bateriová úložiště obrovský zájem. Další rozvoj bude logicky limitovat omezená kapacita distribučních sítí a přenosové soustavy. Výrazný vliv na apetit investorů pak bude mít zejména nastavení regulatorního prostředí a tarifů. Ty rozhodnou o tom, zda budou baterie využívány tam, kde přinesou nejvyšší hodnotu – domácnostem, průmyslu i celé elektrizační soustavě,“ říká k situaci na trhu s bateriemi Jan Fousek, předseda představenstva Solární asociace a ředitel Asociace AKU-BAT.
22. 7. 2026