Evropa hodlá pokračovat ve snižování dovozní závislosti na ruských fosilních palivech. Jejich místo v energetickém mixu mají do budoucna převzít obnovitelné zdroje a jádro. Takto explicitně se k obnově jaderné energetiky přihlásila šéfka Evropské komise v letošním projevu o stavu unie.
Připomenula také, že ačkoliv už ceny energií od doby největší krize poklesly, stále jsou vyšší než třeba v USA a dalších srovnatelných ekonomikách, což se projevuje na konkurenceschopnosti průmyslu i na nákladech domácností. EU už před časem ohlásila, že chce ukončit dovoz fosilních paliv z Ruska, protože právě jejich výpadek a nesplněné dodávky zemního plynu stály za razantním zvýšením cen v roce 2022. Zatím ale není úplně dořešené, jak si poradit se stávajícími dlouhodobými kontrakty.
70 % evropského energetického mixu ale už v současnosti pochází z kombinace jaderných, fotovoltaických, větrných, vodních a dalších nízkoemisních elektráren. A právě ohledně jádra se rýsuje nová shoda i mezi členskými státy. Svůj postoj totiž mění Německo, které patřilo dlouhodobě do tábora jaderných skeptiků. Nejde o to, že by se měly znovu otevírat přímo německé jaderky, jejichž činnost byla v minulých letech zákonem přerušená.
Ale Berlín už nechce bránit ostatním evropským státům, aby svou jadernou energetiku rozvíjely u sebe doma. Zbývá ještě dořešit, jestli to znamená, že mohou tento rozvoj platit ji třeba i z evropských peněz, tedy také z peněz německých daňových poplatníků. To by otevřelo nové možnosti pro státy jako Francie, Belgie, ale i Polsko nebo Česko, které mají s atomovou energií velké plány. Změna německého postoje přitom přichází v době, kdy se naplno rozjíždí vyjednávání o novém evropském rozpočtu – takzvaném víceletém finančním rámci pro roky 2028 až 2034.
To je přitom i časový horizont pro tuzemské investice do nových jaderných reaktorů, ať už jde o nahrazení stávajících velkých bloků v Dukovanech, nebo o malé modulární reaktory, které se chystají v Temelíně. Zmínka o jádru v klíčovém projevu předsedkyně Evropské komise tak nejspíš pro českou energetiku znamená zelenou, a to dost možná nejen z hlediska politické podpory, ale i té finanční.
