Stabilní elektřina z OZE není mýtus, ukazuje studie
Je možné mít stabilní energetický mix s vysokým podílem obnovitelných zdrojů, jejichž výroba není snadno řiditelná? Nová data Mezinárodní agentury pro obnovitelnou energii (IRENA) ukazují, že to je nejen možné, ale stále častěji i praktická realita.
Hybridní systémy kombinující solární a větrnou energii s velkokapacitními bateriovými úložišti (BESS) již dnes poskytují stabilní dodávky elektřiny v režimu 24/7, a to za nižší náklady než uhlí nebo plyn.
Termín “firm power“ (garantovaný výkon) byl dříve vyhrazen pro tepelné nebo jaderné elektrárny. IRENA však ukazuje, že díky technologickému pokroku v oblasti akumulace a predikčního řízení můžeme nyní mluvit o “garantovaných nákladech na obnovitelnou elektřinu”.
V regionech s vysokým solárním osvitem a silnými větrnými koridory se tyto náklady u hybridních řešení pohybují v rozmezí 54 až 82 USD za megawatthodinu. Pro srovnání, nově budované uhelné bloky v Číně dosahují nákladů 70–85 USD/MWh a nové plynové elektrárny celosvětově překračují hranici 100 USD/MWh.
Náklady na obnovitelnou elektřinu klesly o vyšší desítky procent
Klíčem k ekonomické efektivitě není jen samotný pokles cen komponent, ale technická synergie mezi zdroji. Solární fotovoltaika (PV) a větrné elektrárny totiž často vyrábí elektřinu komplementárně – vítr v mnoha lokalitách fouká silněji v noci nebo v zimě, kdy je solární produkce minimální.
Kombinací těchto zdrojů se snižuje nárok na celkovou kapacitu baterií, protože dochází k přirozenému vyhlazování křivky výroby. Baterie pak slouží k přesunu zbývajících přebytků do hodin s nejvyšší hodnotou a k zajištění stability frekvence. Tento přístup také optimalizuje využití omezené kapacity síťového připojení, což je v současné době jeden z hlavních úzkých hrdel energetiky.
Zpráva IRENA zdůrazňuje bezprecedentní rychlost zlevňování technologií od roku 2010: solární fotovoltaika zaznamenala od té doby pokles nákladů o 87 %, větrná energie na pevnině zlevnila o 55 % a bateriová úložiště hlásí pokles o rekordních 93 %. Právě pád cen baterií umožnil vznik projektů, jako je komplex Al Dhafra ve Spojených arabských emirátech. Ten páruje solární panely s akumulací a dodává garantovaný 1 GW čistého výkonu za přibližně 70 USD/MWh.
Hybridní systémy jsou odolnější a dají se rychle postavit
V roce 2026, kdy jsou trhy s ropou a plynem opět vystaveny geopolitickým otřesům (včetně aktuálních narušení v Hormuzském průlivu), se energetická bezpečnost stává prioritou. Hybridní systémy s bateriemi poskytují ekonomickou izolaci proti volatilitě fosilních paliv.
Tento model je ideální pro nejnáročnější odběratele, jako jsou datová centra a systémy umělé inteligence (AI). Tyto provozy vyžadují nepřetržité napájení a nízkou uhlíkovou stopu jako obchodní standard. Hybridní OZE navíc umožňují ekonomicky rentabilní výrobu „zelených“ paliv (vodíku a e-paliv) pro těžko dekarbonizovatelný průmysl, který pro svou ziskovost potřebuje vysoké míry využití elektrolyzérů.
IRENA projektuje další pokles nákladů na garantovanou obnovitelnou energii o zhruba 30 % do roku 2030 a o 40 % do roku 2035. V nejvhodnějších lokalitách by se tak cena za stabilní, nepřetržitou dodávku čisté elektřiny měla dostat pod 50 USD/MWh.
Kromě ekonomických výhod hraje pro hybridní systémy i rychlost výstavby. Zatímco schvalování a stavba plynové nebo uhelné elektrárny trvá mnoho let, projekty kombinující FVE, vítr a BESS jsou typicky realizovány během jednoho až dvou let od získání povolení. To z nich činí nejrychlejší cestu k energetické soběstačnosti a stabilitě v nejistém globálním prostředí.