Plynovod mezi Řeckem a Bulharskem (IGB) se zpozdí. Potvrdilo to oficiálně Řecko ve středu 10. listopadu. Řecká stavební společnost AVAX, která se na výstavbě IGB podílí, se potýká se zpožděním v dodávkách materiálu. Server Euractiv však již dříve přinesl informaci, že společnost AVAX měla vyvíjela nátlak na bulharskou vládu, aby získala více času a peněz na splnění svých smluvních povinností.
Propojení je pro Bulharsko klíčové, protože jeho dokončení by mohlo narušit monopol ruského plynu na bulharském trhu. IGB navazuje na Transjadranský plynovod (TAP), který přivádí z Řecka do Itálie ázerbájdžánský plyn. Bulharsko má s Ázerbájdžánem uzavřenou smlouvu na dovoz jedné miliardy metrů krychlových plynu ročně, což zhruba odpovídá jedné třetině jeho spotřeby. Ázerbájdžánský plyn je přitom dvaapůlkrát levnější než plyn ruský.
Kvůli dlouhodobým průtahům při výstavbě IGB musela bulharská plynárenská společnost Bulgargaz znovu vyjednat s ázerbájdžánským dodavatelem dvě dočasné alternativní trasy dodávek. Na ázerbájdžánské straně údajně panuje nervozita. Baku nemá žádnou smluvní povinnost dodávat alternativní plynovou trasu a jeho dodávky tak záleží na dobré vůli obou stran.
Plynaři tlačí na bulharskou vládu, tvrdí exkluzivní zdroj
Bulharská redakce serveru Euractiv přitom už dříve získala exkluzivní informace od bulharského zdroje, který tvrdil, že řecký dodavatel nedodrží ohlášený termín dokončení stavebních prací do konce prosince 2021. To znamená, že nebude dodržen ani termín uvedení propojovacího vedení do provozu 1. července následujícího roku.
Podle zdroje se zástupci společnosti AVAX setkali s bulharským prozatímním premiérem Stefanem Yanevem a požádali o prodloužení doby výstavby nejméně o šest měsíců. Žádali rovněž, aby jim nebyly ukládány sankce za zpoždění a nárokovali si také dodatečnou částku 30 milionů eur na dokončení stavby. Varovali přitom, že pokud nebudou jejich požadavky splněny, stavbu zastaví. Firma AVAX tato obvinění popřela a zdůraznila, že je nadále odhodlána projekt realizovat.
Hrozí penále
Bulharská vláda se k situaci nevyjádřila. Ministerstvo energetiky uvedlo, že se nemůže komentovat záležitosti, které jsou v přímé pravomoci premiéra, ani potvrdit, že se údajná schůzka uskutečnila. Zástupci ministerstva však potvrdili, že došlo ke zpoždění výstavby a že existuje sankční doložka za zpožděné dokončení.
„Ministerstvo energetiky na svých četných jednáních s realizátory projektu oznámilo, že další zpoždění již nebude připuštěno. Pokud se tak stane, bulharská strana aktivuje ve smlouvě klauzuli o zaplacení penále ve výši 90 000 eur/den. Doufáme však, že k takovému řešení, které neprospívá žádné ze stran, nedojde a propojovací vedení bude uvedeno do komerčního provozu tak, jak bylo dohodnuto – v polovině roku 2022,“ uvedli zástupci ministerstva.
Očekává se, že projekt IGB bude stát 240 milionů eur, přičemž vlastní kapitálové financování zajistí akcionáři, další dotace ve výši 39 milionů eur z evropských strukturálních a investičních fondů, 45 milionů eur v rámci Evropského energetického programu pro obnovu (EEPR) a 110 milionů eur na úvěr od Evropské investiční banky.
