Ohrožuje sucho české jaderné elektrárny? Hladký provoz zajišťují chladící věže

Sucho, extrémní vedra, nedostatek vody. Jedno z hlavních témat posledních dnů napříč evropským kontinentem a jedno z hlavních témat posledních dnů v jaderné energetice. Maďarský Paks odstavil kvůli rekordně nízké hladině Dunaje tři ze svých čtyř bloků. Podobné problémy řeší i v Rumunsku, Slovinsku nebo Francii. Ohrožuje sucho české jaderné elektrárny? 

Není chlazení jako chlazení

Stručná odpověď na otázku, zda ohrožuje sucho české jaderné elektrárny, zní – NE. Hlavním důvodem je přitom odlišný způsob odvodu tepla ve srovnání s jinými evropskými zařízeními. Ikonické chladicí věže s výškou 155 a 125 metrů v případě Temelína, respektive Dukovan byste totiž u řady evropských jaderek hledali marně. Nemálo z nich využívá takzvané průtočné chlazení, při kterém bere elektrárna vodu přímo z řeky nebo moře a po ochlazení klíčových systémů ji vrací zpět. Právě kvůli tomu ale může nastat problém v případě extrémně nízkých hladin a průtoků nebo naopak vysokých teplot vodních zdrojů.

Naproti tomu Dukovany a Temelín využívají uzavřený chladicí okruh. Ten je díky neustálé cirkulaci vody a odvodu přebytečného tepla prostřednictvím již zmíněných chladicích věží daleko méně náročný na spotřebu. Obě naše jaderné elektrárny navíc nečerpají přímo z řek, ale z nádrží Dalešice a Hněvkovice, což zajišťuje dostatek vody pro chlazení i v dobách rekordního sucha.

Fakt, že české jaderné elektrárny nejsou aktuální situací a probíhající klimatickou změnou ohroženy, potvrdil v uplynulých dnech také mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. „Dukovany a Temelín využívají pro chlazení kondenzátorů systém chladicích věží. Díky tomu nikdy v minulosti nemusely jakkoliv omezovat provoz v souvislosti s hydrologickou situací a nepředpokládáme to ani v budoucnu. Spotřeba vody pro chlazení je v tomto případě řádově menší než u elektráren s takzvaným průtočným chlazením.“

Bude v Dukovanech dost vody pro nové bloky?

Ještě zajímavější je situace v případě nových bloků v Dukovanech, které zde postaví jihokorejská KHNP. Projekt počítá s takzvanými hybridními věžemi, které kromě vody využívají k chlazení také vzduch.„Systém suchého chlazení si lze představit jako obrácené radiátory, tedy v podstatě trubky, které se chladí vzduchem. Tyto trubky budou vedeny po pláštích hybridních věží,“ vysvětlil již dříve ředitel útvaru technika v EDU II Viktor Černý.

Spotřeba vody se tím v případě nových dukovanských bloků opět o něco sníží a dalešická přehrada vystačí pro chlazení současných i nových reaktorů. To ostatně nedávno v rozhovoru pro Český rozhlas potvrdil Štěpán Kochánek, předseda Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. „Chladicí vody by v lokalitě mělo být dost. V případě nových dukovanských bloků se počítá s tím, že se bude částečně využívat hybridní chlazení postavené na suchých principech právě proto, aby se spotřebou tolik nezatěžovala dalešická vodní nádrž.“

CHCETE DOSTÁVAT nové díly podcastu, články a přehledy do mailu? Přihlašte se k odběru našeho newsletteru a nic vám neuteče.

Co se děje v evropských jaderných elektrárnách?

Jaderné elektrárny s průtočným chlazením jsou levnější právě proto, že vedle nich není nutné stavět mohutné chladicí věže. V současných podmínkách se ovšem ukazuje, že nejde vždy o ideální řešení. V Maďarsku byly kvůli rekordně nízké hladině Dunaje zcela odstaveny tři ze čtyř bloků elektrárny Paks. Důvod je přitom prostý: Čerpadla nebyla dimenzována na takto nízkou hladinu a nezvládnou do elektrárny přivést potřebnou vodu.

Problémy s Dunajem řeší i Rumunsko, kde byla vynuceně odstavena tamní jaderná elektrárna Cernavoda. Úřady zde přitom přistoupily k netradičnímu řešení, když nechaly pomocí 180 kilogramů výbušnin odpálit část břehu řeky, aby vodu k elektrárně nasměrovaly. Dalším neortodoxním plánem, který by mohl následovat, je potopení člunů s kamením, které v Dunaji vytvoří umělou hráz a pomůžou dostat vodu tam, kde je třeba.

Trochu jiný problém řeší ve Francii. Státní společnost EDF zde musela odstavit několik reaktorů kvůli příliš teplé vodě v tamních řekách. Voda se totiž během chlazení elektrárny oteplí a její vypuštění zpět by mohlo vodní zdroj ještě více ohřát a ohrozit jeho ekosystémy.

12. 8. 2026