Česká energetika bude mluvit jednotným hlasem, čekají ji klíčové debaty
V létě proběhla v tuzemské energetice nenápadná, ale důležitá změna. Nejvýznamnější tuzemské společnosti, které provozují elektrárny, přepravují plyn nebo zajišťují výrobu a distribuci tepla, si založily vlastní asociaci. Svaz energetiky chce jednat se státní správou o nastavení podmínek pro zásadní transformaci v příštích letech, a také řešit vztahy s průmyslem, pro nějž jsou ceny energií často klíčové. K dosavadním hráčům, jako je Svaz průmyslu a dopravy nebo Hospodářská komora, tak nejspíš přibude další silný hlas.
Energetický sektor patří v Česku k silným a zavedeným odvětvím. Zároveň je rozmanitý – jsou tu jaderné elektrárny, roste podíl obnovitelných zdrojů, přibývají baterie, roste zájem o energetickou efektivitu a moderní služby energetického managementu. Je tu dálkové vytápění, které třeba v západní a severní Evropě není zdaleka tak časté. Máme významnou plynovou infrastrukturu a nově také získáváme zkušenosti s dovozem LNG mořskou cestou. A doslova v každém segmentu se v posledních letech daly do pohybu hluboké změny, které se už nezastaví.
Právě to je jedním z impulsů, proč se významné energetické firmy sdružily v novém Svazu energetiky (SEČR). Nová asociace vznikla na půdorysu dosavadního Českého svazu zaměstnavatelů v energetice, který ale doposud nebyl slyšet tak, jak by se u zástupce klíčového odvětví v rapidní transformaci slušelo. To se má nyní s novým svazem změnit.
“Tuzemská energetika prochází zásadní transformací spojenou s přechodem na více udržitelnou úroveň, s orientací na zvýšení účinnosti a snížení emisní náročnosti. Jde přitom o klíčové odvětví v rámci celé ekonomiky, které poskytuje služby všem obyvatelům a průmyslu. Přesto, že jde také o významného zaměstnavatele, dosud neměla jednoho svého společného reprezentanta. Dosud neexistoval nikdo, kdo by mohl říci, že zastupuje zájmy celého sektoru. To se nyní mění, když jeden silný svaz tvoří zástupci všech tří hlavních energetických oblastí, tedy elektroenergetiky, plynárenství a teplárenství,“ uvedl Josef Kotrba, výkonný ředitel SEČR a dosavadní ředitel Českého plynárenského svazu.
Nejen dekarbonizace, ale i bezpečnost, odolnost a inovace
SEČR je postavený jako dobrovolná, nezávislá a otevřená zájmová organizace, která sdružuje zaměstnavatele působící v energetickém sektoru, stejně jako i jiné právnické osoby podnikající v odvětvích přímo souvisejících s energetikou, včetně vzdělávacích institucí zaměřených na energetiku. Aktuálně má více než 60 členů s téměř 100 tisíci zaměstnanci. Zároveň se nově stává profesionální základnou s ambicí reprezentovat celý energetický sektor.
V novém vedení SEČR se skutečně sešli představitelé nejvýznamnějších energetických skupin v Česku. Předsedou se stal Daniel Beneš ze společnosti ČEZ, místopředsedy jsou pak Claudia Viohl za E.On Česká republika a Luboš Pavlas za skupinu Sev.en. Zastoupení mají i Pražská plynárenská, ČEPS, PRE, EPH, Veolia a innogy – tedy doopravdy všichni klíčoví hráči napříč jednotlivými energetickými odvětvími. Jednotný hlas se přitom tuzemské energetice bude do budoucna hodit v řadě důležitých debat – nejen kvůli snižování emisí, ale i kvůli zajištění energetické bezpečnosti a odolnosti.
Chystá se totiž nejen dostavba Dukovan, ale také nástup prvních malých modulárních reaktorů, ve kterých se Česko chce profilovat mimo jiné skrze spolupráci s britským Rolls-Royce. Dál poroste kapacita v obnovitelných zdrojích a obecně se dál zvýší diverzita zdrojů. V příštích letech se také nejspíš etabluje vodíková energetika jako samostatné energetické odvětví. Velké změny nastanou v teplárenství v souvislosti s přechodem k nízkoemisní energetice. V plynárenství bude posilovat biometan a další nízkoemisní plyny. Napříč energetikou se uplatní digitalizace, která posílí potřebu nových kyberbezpečnostních řešení. Bude nutné posilovat přenosovou i distribuční soustavu a zapojit energetická úložiště. A tím vším se jako tenká červená linie prolíná základní potřeba udržet bezpečné a spolehlivé dodávky energie za přijatelnou a konkurenceschopnou cenu.
Lepší zákony a péče o talenty
Velkou roli budou hrát státní regulace, které musí na jedné straně umožnit potřebné investice a inovace, a na druhé straně přizpůsobit stávající regulační nástroje novým ekonomickým modelům. To se týká třeba otázky rozložení nákladů na modernizaci sítí. Energetická legislativa přitom v posledních letech prošla řadou proměn, jen samotný energetický zákon byl zhruba desetkrát novelizovaný. Počet novel ale ještě nevypovídá o kvalitě legislativy, ani o tom, zda je na srovnatelé úrovni se sousedními státy. Svaz energetiky se tak nově například aktivně zapojuje do zlepšení regulatorního prostředí skrze připomínkové řízení.
V neposlední řadě se otevře důležitá otázka talentů a efektivního využití zaměstnaneckých zkušeností. Velké změny v energetice totiž budou znamenat i velkou proměnu dovedností a znalostí, které budou v tomto sektoru potřeba. A nepomůže tu ani digitalizace, naopak – přibude případů, kdy budou potřeba lidé orientovaní jak v energetice a souvisejících oblastech, tak v IT technologiích. Pokud mají po roce 2030 opouštět univerzity první absolventi a absolventky takového zaměření, musí se s tím začít prakticky dnes.
Nový Svaz energetiky bude hrát také důležitou roli v dialogu s průmyslem, pro který jsou bezpečné a cenově přijatelné dodávky energie často alfou a omegou konkurenceschopnosti. Cenová dostupnost je klíčová i pro domácnosti a spotřebitele. Důležitou roli zde mohou sehrát kromě jiného i inovativní přístupy – a právě hlas důvěryhodných a etablovaných energetických společností může výrazně podpořit povědomí o nich i jejich přijatelnost.