Největší celosvětový summit ke stavu životního prostředí a klimatické krizi má hlavní část za sebou. Na čem se zatím dohodli lídři více než stovky zemí?
Odlesňování skončí k roku 2030
Státy se dohodly, že do roku 2030 zastaví průmyslové odlesňování a společně do toho investují na 20 miliard dolarů. Dohodu podepsalo i Rusko nebo Brazílie, což je novinka oproti předchozím podobným snahám. Právě tyto dvě země jsou často kritizované za svůj přístup k lesnictví. Státy, které podpořily tento nový závazek, mají na svém území 85 % rozlohy všech lesů na světě.
TOP uhelné státy chtějí klimatickou neutralitu
USA, Japonsko, Jižní Korea, JAR, Indonézie, Vietnam, Austrálie. Těchto sedm států, které patří do první desítky “nejuhelnějších” ekonomik světa, chce být do roku 2050 klimaticky neutrální. Stejný cíl mají Rusko a Čína, jenom k roku 2060. Poslední z největších znečišťovatelů, Indie, má klimatickou neutralitu v plánu k roku 2070. V případě Ruska, Číny a Indie jde o relativně nové závazky, státy ale čelí kritice, že postupují příliš pomalu.
Klimatická neutralita znamená, že země vypustí do atmosféry jen tolik emisí CO2, kolik dokáže i odbourat. Státy můžou dosáhnout klimatické neutrality jak tím, že budou modernizovat výrobu a zvyšovat energetickou efektivitu, tak tím, že z atmosféry odbourají více CO2. EU jako celek má závazek klimatické neutrality také k roku 2050.
Poprvé se řeší metan, ale zatím bez velkých hráčů
Metan je skleníkový plyn, který vzniká třeba při těžbě nebo v zemědělství. Jeho příspěvek k oteplování planety může být za určitých okolností ještě horší než v případě tolik skloňovaného oxidu uhličitého. Globální závazek k řešení metanu patřil k tomu, co si od summitu slibovala Evropská komise. Cíl se podařilo naplnit tak napůl. Víc než stovka států se sice shodla, že do roku tohoto desetiletí zredukuje metanové emise až o 30 %. Na seznamu signatářů ale zatím chybí Čína, Rusko, Indie a Austrálie.
Menší iniciativy míří k novým technologiím
Kromě velkých dohod, které pokrývají víc než polovinu států na světě, se na summitu uskutečnila také celá řada dvoustranných jednání a menších iniciativ. Francie a Velká Británie se například dohodly, že budou spolupracovat na systému monitorování emisí s využitím satelitních dat. Zástupci Evropské unie a USE se zase dohodli, že do dvou let nastaví pravidla pro výrobu a obchod s ocelí a hliníkem, které se vyrábějí technologickými postupy, v jejichž důsledku klesá uhlíková stopa.
Věcná jednání pokračují i bez politických elit
Ačkoliv velké závazky už nejspíš zazněly a většina světových lídrů už jednání opustila, summit v Glasgow bude pokračovat i v dalších dnech za účasti diplomatů, odborníků a řadových politiků napříč světovými zeměmi. Na pořadu budou diskuse o financích, přechodu na čisté zdroje v energetice a dopravě, ochrana přírody nebo zapojení veřejnosti. Jednání skončí v pátek 12. listopadu.
