Ačkoliv se zdá, že o budoucnosti automobilové dopravy je už rozhodnuto ve prospěch elektromobility, najdou se i firmy, které vsadily na jiný bezemisní model a úspěšně rostou. Francouzský provozovatel taxislužby Hype jezdí auty na vodíkový pohon a palivo chce vyrábět elektrolýzou z produkce solárních a větrných elektráren.
Podle zakladatele společnosti, která vodíkovými auty vozí obyvatele i návštěvníky Paříže už od roku 2015, je vodík optimální palivo právě pro případ, kdy vozy jezdí nárazově, jako právě v případě taxislužby.
Hype má ve flotile zpravidla vozy s dojezdem 500-700 km, přičemž doplnění paliva netrvá déle než pět minut. V roce 2022 by celková velikost flotily měla přesáhnout 700 vozů.
Stejně jako v případě elektromobilů je tak nejzásadnější podmínkou úspěšného rozšíření existence dostatečné sítě vodíkových stanic. Ty si plánuje společnost budovat sama a spojuje s nimi právě plán na výrobu tzv. zeleného vodíku na bázi obnovitelných zdrojů energie.
Snižování emisí řeší hlavně velké flotily, taxislužby nevyjímaje
Francie nedávno přijala zákon, podle kterého mají vlastníci flotil o více než 100 vozech rychleji zapojovat auta s nízkou nebo žádnou emisní produkcí. Do roku 2025 by ve Francii mělo být v takových flotilách 10 % aut na elektřinu nebo vodík, do roku 2029 dokonce celých 35 %. Provozovatelů taxislužeb se to samozřejmě výrazně dotkne.
Hype ale není v Evropě jediný, na vodík sází taxikáři i jinde. Lionel Boillot z projektu Clean Hydrogen Partnership zmiňuje například londýnskou taxislužbu Green Tomato Cars nebo kodaňský Drivr.
Pomohlo by zjednodušení pravidel i větší zájem investorů
Nejčastější překážkou v širším využití vodíkových pohonů bývá náročná administrativa spojená s výstavbou vodíkových stanic. A také omezený počet modelů, protože automobilky v současnosti dominantě řeší hlavně přechod na elektřinu. Například automobilový koncern Stellantis podle Boillota vyrábí jen asi 1-2000 aut na vodíkový pohon ročně.
Vodík je přitom podle všech odhadů energetickou komoditou, jejíž význam raketově poroste přinejmenším v energetice. Jeho výhodou je mimo jiné to, že se dá vyrobit z různých vstupních zdrojů, například i na bázi jaderné energie.
Evropská komise v minulém roce odstartovala byznysově-výzkumnou iniciativu, která má za cíl uvést komerční řešení pro výrobu tzv. zeleného vodíku pod 3 EUR za kilogram. Část prostředků míří také na zefektivnění ukládání a přepravy čistého vodíku.
