Evropská komise počítá do budoucna s jadernou fúzí jako významným zdrojem bezemisní energie. Na světovém fóru věnovaném této přelomové technologii to potvrdila dosluhující komisařka pro energetiku Kadri Simson.
Jaderná fúze zaměstnává vědce po celém světě už několik dekád. Vize je skvělá: pokud bychom dokázali simulovat energetické procesy, které probíhají ve hvězdách, dokázali bychom uvolnit obří vlnu energie a navíc bychom se nemuseli trápit radioaktivním odpadem.
Zatím se to ale nikomu nepovedlo tak bezpečně a v takovém měřítku, aby se na tomto principu daly stavět elektrárny. Vědecké a inženýrské snahy ale pokračují, a nově mají i jistotu, že je v případě úspěchu evropské instituce rády začlení do bezemisního energetického mixu.
Konkrétním příkladem výzkumných snah je reaktor ITER, na jehož provozu se podílí 35 světových států. Jeho cílem je právě vývoj tokamaku pro komerční využití, laicky řečeno — standardní fúzní elektrárny. Na jeho vývoji se pracuje od roku 2007, v pilotním chodu by měl být po roce 2035.
První fáze bude sloužit “vychytání” možných problémů a také prohloubení zkušeností s tímto typem výroby energie. Po roce 2050 by pak i díky němu mělo být možné využívat fúzní řešení v běžném, komerčním provozu. To koresponduje se závazkem Evropy stát se po roce 2050 klimaticky neutrálním kontinentem.
Klimatická neutralita předpokládá, že společnost dokáže víc uhlíkových emisí uložit či odbourat z atmosféry, než kolik do ní vypustí. Předpokladem je významné snížení emisí skleníkových plynů z energetiky. Ta totiž v současné podobě globálně produkuje přes 70 % emisí, prakticky výlučně v důsledku spalování uhlí, ropy a dalších fosilních paliv. Větší zapojení výkonných zdrojů s nízkou uhlíkovou stopou by vedlo k významnému snížení těchto emisí, výroba elektřiny by přitom neklesla, nebo dokonce ještě stoupla.
