Města pokrývají pouhá 2 % zemského povrchu, spotřebovávají ale 60-80% veškeré energie a vytvářejí až 75 % emisí skleníkových plynů. Ukazují to data OSN. Ve městech přitom žije až polovina lidstva. Tento podíl se navíc každoročně zvyšuje a podle předpokladů se do roku 2030 vyšplhá na téměř 60 %. Do hry tak musí vstoupit udržitelnost.
Rychlá urbanizace vyvíjí tlak nejen na životní prostředí, ale i na dodávky pitné vody, kanalizaci a zdravotní systém. Podle komisaře Evropské unie pro životní prostředí se evropská města musí přizpůsobit globálnímu oteplování, které vede k většímu počtu povodní a požárů na kontinentu.
Adaptační opatření
„Letos v létě byla Evropa svědkem ničivých požárů a povodní. Naše města se musí připravit na jinou budoucnost. Odpovědí musí být zelenější města – města s nižším znečištěním, která více dbají na blaho občanů,“ oznámil komisař Virginijus Sinkevičius 9. září na slavnostním předávání cen pro zelená evropská města, jež hostilo předchozí vítězné finské město Lahti.
Potřebné změny se na jednotlivých kontinentech liší, ale nedávné události ukázaly, že změna klimatu představuje pro evropská města hrozbu. Důležitou roli budou hrát protipovodňová opatření i renovace budov s cílem zvýšit jejich odolnost před extrémním počasím. Nesmíme opomenout výsadbu stromů. Podle Sinkevičiuse si Evropa klade za cíl vysadit do roku 2030 tři miliardy stromů v té správné kombinaci druhů, aby obyvatelům poskytly stín, čerstvý vzduch i úkryt.
Ve městech žijí tři čtvrtiny evropské populace, takže hrají klíčovou roli jak v ekologickém přechodu, tak v sociálním přechodu k čistým nulovým emisím. Města jsou také klíčová pro splnění evropských cílů v oblasti klimatu, protože podle Evropské komise se 80 % právních předpisů v oblasti životního prostředí uplatňuje ve městech.
Zelená města
Evropským zeleným městem pro rok 2023 se 9. září stalo hlavní město Estonska, Tallinn. Tento titul převezme od francouzského Grenoblu, který bude zeleným hlavním městem příští rok. Úkolem Tallinnu bude vést nedávno vzniklou síť 19 evropských měst, jejímž cílem je realizovat cíle udržitelnosti na místní úrovni spolu s řešením sociálních problémů, jako je chudoba, nerovnost žen a mužů a zaměstnanost.
Město, které má za sebou historii znečišťujícího průmyslu, zavedlo několik programů, mimo jiné v oblasti snižování hluku a kvality vody. Má také dlouhodobou strategii, jejímž cílem je zdravé životní prostředí a udržitelné využívání přírodních zdrojů do roku 2030.
Tallinn jde ve stopách Lahti, které získalo titul pro rok 2021. Estonské hlavní město chce být do roku 2025 uhlíkově neutrální a do roku 2050 dosáhnout plně oběhového hospodářství. Provádí řadu programů, včetně osobního systému cap and trade pro obyvatele, které mají pomoci podpořit dekarbonizaci ve městě.
