Spotřeba uhlí v energetice bude v příštích letech výrazně klesat. Napomůžou tomu nové obnovitelné zdroje, kterých stále přibývá, ale i samotná rostoucí cena uhlí. Vyplývá to z analýzy thinktanku Ember.
Studie ukazuje, že se spotřeba uhlí nejvíc snížila v dobách pandemie koronaviru, po jejím odeznění zase narostla. V roce 2024 globální energetika spotřebovala 8,77 miliard tun uhlí. Až do roku 2027 bude přetrvávat poptávka zhruba na této úrovni, pak se začne projevovat mimo jiné odstavování uhelných elektráren v Číně.
Právě čínský trh je pro uhlí zásadní, tamní elektrárny využívají zhruba čtvrtinu z celkové světové uhelné spotřeby. Čína ale také staví a zapojuje rekordní kapacity v obnovitelných zdrojích a chystá se připojovat nové jaderné bloky. To podle analýzy Ember kolem roku 2027 urychlí odklon od uhlí.
Společně se zelenáním elektroenergetického mixu dochází i k nárůstu spotřeby elektřiny. To je dané vícero faktory — elektřina někde nahrazuje méně efektivní a ztrátovější procesy, postupuje ale i elektrifikace v dopravě, přibývá také chladicích systémů a klimatizací poháněných elektřinou anebo datových center. Na spotřebě elektřiny se podepisuje i počasí.
“Rychlý rozvoj technologií pro bezemisní energii proměňuje globální elektroenergetiku. Ta přitom stojí za dvěma třetinami globální spotřeby uhlí. Z našich modelů vyplývá, že kolem roku 2027 bude poptávka po uhlí klesat, i když tou dobou poroste poptávka po elektřině,” říká k tomu expert na energetické trhy Mezinárodní energetické agentury (IEA) Keisuke Sadamori. “Zejména v Číně se také projeví faktor počasí. To bude mít výrazný dopad na krátkodobou poptávku. Ve střednědobém výhledu bude také záležet na tom, jak rychle poroste spotřeba elektřiny.”
Vyspělé ekonomiky už mají podle analýzy za sebou momenty, kdy byla spotřeba uhlí nejvyšší. Týká se to nejen evropských zemí, ale i USA nebo Kanady. Uhelné elektrárny v těchto ekonomikách nahrazují jiné zdroje, kromě fotovoltaik, větrníků a energetických úložišť také jaderné elektrárny nebo paroplynky. Naopak v Indii, Indonézii nebo Vietnamu se uhelné elektrárny stále ještě staví.
Právě asijské země budou v příštích letech centrem zbývajícího uhelného obchodu. Největšími vývozci uhlí zůstanou Indonézie s Austrálií. Celkově ale poptávka po uhlí klesá, zejména u toho, které se používá k vytápění, uzavírá report.
