Budoucí německá vláda nejspíš bude chtít urychlit odklon od uhlí. Zdá se, že se rýsuje shoda na roku 2030, což je o 8 let dřív, než se dosud myslelo. Rychlejší postup budí obavy v německých uhelných regionech, místní politici varují, že na hladký přechod nemusí být dost času.
Marko Schiemann, zemský poslanec ve východní spolkové zemi Sasko, uvedl, že dřívější ukončení těžby uhlí by bylo špatným signálem pro uhelný region Lužice.
Bojí se, že se nestihnou dokončit infrastrukturní projekty, jako je nová dálnice a vlakové spojení, stejně jako další investice zaměřené na posílení jinak hospodářsky slabého regionu. Podle Schiemanna je zapotřebí zajistit, aby rychlejší ukončení těžby uhlí nepřivodilo regionu hospodářské problémy.
„To by Lužici ještě více izolovalo,“ říká Schiemann a připomíná návštěvu kancléřského kandidáta Olafa Scholze (SPD), který během předvolební kampaně slíbil dělníkům v uhelném průmyslu, že změna proběhne podle plánu. Doposud přitom závazně platilo, že rok 2038 je úplně posledním rokem pro odstavení poslední uhelné elektrárny.
Německo se dohodlo na harmonogramu postupného ukončování těžby uhlí a na podpůrných platbách pro postižené regiony v roce 2020. Od té doby byla dohoda kritizována za to, že nedokáže včas zajistit snížení emisí potřebné pro splnění mezinárodních klimatických cílů.
Téměř všechny politické strany před letošními volbami ale uvedly, že uhlí nejspíš skončí dřív než v roce 2038 i bez politických zásahů, a to kvůli situaci na trhu. Cena elektřiny z fosilních paliv stagnuje, náklady na výrobu se ale velmi prodražují. Při spalování fosilních paliv totiž vzniká velké množství CO2, za které firmy musí platit. Provoz uhelných elektráren se tak komerčně nevyplácí.
