Dosažení klimatické neutrality evropského kontinentu do roku 2050 se týká všech členských zemí Evropské unie. A každý stát musí najít cestu, jak se s požadavky vyrovná. Německo přijalo klimatický zákon, který definuje cíle a ukazuje cesty k jejich dosažení. Stal se však terčem kritiky, že není nejen dostatečně ambiciózní, ale ani jasný. Skončil proto před ústavním soudem, který dal žalujícím za pravdu a nařídil zákon přepracovat. A to němečtí zákonodárci během necelých dvou měsíců udělali.
Na konci roku 2019 Německo přijalo zákon, který určoval, jakým způsobem země do roku 2030 sníží své emise skleníkových plynů o 55 % v porovnání s rokem 1990. Zákon o ochraně klimatu pro toto období stanovoval konkrétní cíle pro jednotlivé sektory od bydlení a energetiky po dopravu a zemědělství. Chyběla mu však dlouhodobá strategie do roku 2050 – tehdy by mělo Německo mít klimaticky neutrální hospodářství s nulovými emisemi škodlivých plynů.
Již v době schvalování provázela zákon dlouhá a náročná vyjednávání a protesty ekologických a občanských organizací i jednotlivců. Německá kancléřka Angela Merkelová tehdejší výsledek politických jednání v oblasti klimatu označila za politiku možného. Ústavní soud obdržel několik podnětů již v roce 2018, ještě před schválením daného zákona, poslední podněty přišly v loňském roce.
Vágní a nepříliš ambiciózní zákon se nelíbil několika jednotlivcům podporovaných ekologickými organizacemi natolik, že se rozhodli obrátit na ústavní soud. Ten celou věc posoudil a na konci letošního dubna rozhodl, že zákon je potřeba přepracovat. Zastal se tak mladší generace, která by nesla tíhu razantnějšího snižování emisí po roce 2030 na svých bedrech.
Soud v odůvodnění svého přelomového rozhodnutí uvedl, že budoucí povinnosti ohledně snižování emisí potenciálně zasahují do jakýchkoliv svobod, protože s vypouštěním skleníkových plynů jsou spojeny téměř všechny oblasti lidského života. Po roce 2030 přitom hrozí jejich drastická omezení. Německé vládě a zákonodárcům uložil lhůtu 20 měsíců na předložení a schválení nového zákona.
Rozhodnutí uvítala většina zástupců politických stran, včetně řady z těch, kteří původní zákon připravovali. A všechny strany se v reakci na soudní rozhodnutí začaly předhánět v tom, kdo předloží přísnější klimatický zákon a vznese tvrdí požadavek na větší ochranu životního prostředí. K rychlému jednání pomohla i snaha zalíbit se voličům před podzimními volbami do parlamentu.
A tak za necelé dva měsíce poslanci končící vlády Angely Merkelové schválili nový klimatický zákon. Ten zemi zavazuje snížit vypouštění škodlivých emisí do ovzduší rychleji a dosáhnout klimatické neutrality nejpozději v roce 2045, tedy o pět let dříve, než bylo původně plánováno. Dílčí cíle pro roky 2030 a 2040 byly nově stanoveny na 65 % respektive 90 % objemu emisí skleníkových plynů z roku 1990.
I proti nové, přísnější verzi zákona se však začínají ozývat kritické hlasy. Výhrady mají ekologické organizace, které požadují neutralitu již do roku 2040. Spokojeni nejsou ani Zelení, kterým v novele chybí opatření a investice k dosažení klimatických cílů. Nespokojenost zaznívá i z řad průmyslových podniků. Například Německé sdružení automobilového průmyslu (VDA) upozorňuje, že průmysl místo zákazů potřebuje volnou soutěž a technologickou otevřenost.
