Větrné parky na moři se těší stále větší oblibě. Od začátku roku do nich například masivně investují USA, naposledy vypsaly aukci na cca 2 kilometry čtvereční v Atlantickém oceánu.
Celkově mají USA plán dosáhnout výrobou energie z mořských větrných parků tolik energie, aby v roce 2030 pokryla roční spotřebu 10 milionů domácností.
V současnost jsou ale v plném provozu jen dvě americké větrné farmy na moři. Americké plány na stavbu nových větrných parků proto přitahují investory z celého světa, do tendru se hlásily prostřednictvím koncernů například německá RWE nebo francouzská EDF.
Ve využití větrné energie vedou asijské státy
Využití větrné energie na moři je podmíněné geografií. Celosvětově patří mezi lídry například Velká Británie, což u ostrovního státu s bohatou námořní tradicí nepřekvapí. Svá mořská území v Severním moři ale úspěšně využívá i třeba Německo, jeho instalovaný výkon je druhý největší na světě. Největší “offshore” větrný park podle dostupných informací plánuje postavit Jižní Korea, má mít kapacitu přes 8 GW.
Nejrozsáhlejší expanzi větrných parků u pobřeží ovšem v poslední době realizuje Čína, která má i rozsáhlou vnitrozemskou infrastrukturu pro výrobu energie s využitím větru. Na území Číny se nachází mimo jiné největší “onshore” větrná elektrárna na světě s výkonem 10 GW ve špičce. Celosvětově tak patří s instalovaným výkonem přes 340 GW mezi naprosté světové jedničky, pokrývá celou čtvrtinu stávající celosvětové kapacity. Během posledních sedmi let dokázala tento výkon bez problémů zdvojnásobit. Ani přes stávající růst amerických větrných elektráren se jejímu výkonu USA zatím nepřibližuje.
Relativně dobře si ve větrné energii stojí také Indie, jejíž celková kapacita je čtvrtá největší na světě (42 GW). Následuje ale evropské Španělsko (29 GW) a už zmíněná Velká Británie. Větrné elektrárny globálně vyrobily přes 730 GW na konci roku 2020, jak vyplývá z přehledu mezinárodní agentury pro obnovitelnou energii IRENA.
