Evropská komise loni představila vodíkovou strategii, podle níž by čistý vodík mohl do roku 2050 pokrýt 24 % světové poptávky po energii a pomoci dekarbonizovat těžko odbouratelná průmyslová odvětví. Podle Stevena Hamburga, vedoucího vědeckého pracovníka americké neziskové skupiny Environmental Defense Fund (EDF), však vodík sám o sobě nepřímo přispívá ke globálnímu oteplování.
Vodík může nepřímo významně přispívat ke skleníkovému efektu, pokud uniká skrze infrastrukturu a interaguje s metanem v atmosféře, myslí si Hamburg, který je bývalým profesorem environmentálních věd, který také působil jako hlavní autor Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC).
„Vodík, který uniká do atmosféry, je tak silným skleníkovým plynem, protože prodlužuje životnost metanu v ní. Což způsobuje, že se v atmosféře drží a nadále přispívá ke skleníkovému efektu. Zároveň reaguje za vzniku troposférického ozonu, který rovněž přispívá ke skleníkovému efektu, podobně jako vodní pára, na kterou se vodík ve stratosféře rozkládá,“ uvedl Hamburg pro portál Euractiv.
Ilisa Ocko, vedoucí klimatoložka z EDF varuje, že vodík je natolik silným nepřímým skleníkovým plynem, že by mohl podkopat klimatické přínosy snah o dekarbonizaci. Upozornila, že po zohlednění těchto atmosférických vlivů je přínos nahrazení fosilních paliv vodíkem pro klima méně zřejmý, a to i v případě, že se vodík vyrábí z obnovitelné elektřiny.
Když Evropská komise loni představila svou vodíkovou strategii, stanovila jasnou prioritu, kterou je rozvoj obnovitelného vodíku vyráběného především z čistých zdrojů energie, jako je větrná a solární energie. V Evropě přijaly země jako Francie a Německo vodíkové strategie, které jsou podpořeny miliardami eur z vládních zdrojů. Podle společnosti EDF však nyní hrozí, že tyto plány budou zpochybněny kvůli možným únikům ve vodíkové infrastruktuře.
Další vědci, například z Postupimského institutu pro výzkum dopadů na klima, americké organizace Clean Air Task Force (CATF) či německého think-tanku Agora Energiewende, serveru Euractiv potvrdili, že problematika úniku vodíku si zaslouží další pozornost, protože může představovat riziko pro klima. Uvedli ale, že rozsah tohoto problému vyžaduje další výzkum.
