Vodík je v poslední době chápaný jako palivo budoucnosti. Dá se vyrábět z obnovitelných zdrojů a může nahradit zemní plyn tam, kde je těžké přejít na elektřinu. Odborné organizace ale varují před nekritickým přijímáním vodíku jako jednoznačně bezemisní alternativy bez dopadu na klima. Únik vodíku do atmosféry totiž může změnu klimatu ještě zhoršit, ovlivňuje totiž to, jak se projevují jiné skleníkové plyny, zejména metan nebo ozon.
Studie norského výzkumného institutu CICERO ukázala, že takzvané úniky vodíku mohou mít až dvanáctkrát horší dopad na změnu klimatu než emise CO2. “Použili jsme pět různých modelů atmosférické chemie a zkoumali jsme změny a interakce mezi metanem, ozonem a vodní párou,” popisuje výzkum Maria Sand z institutu CICERO. “Potenciál přispět ke změně klimatu je okolo 11,6 %, to je významné a naše studie jasně ukázala, proč je důležité snižovat úniky vodíku”.
To je teoreticky důležité i z ekonomického pohledu, protože jakékoliv úniky jsou zkrátka energetické ztráty. Jenže v praxi je skoro nemožné jim zamezit, protože molekuly vodíku jsou mnohem menší a lehčí než v případě zemního plynu. Ohlídat vodík je tak technologicky náročnější.
Než se investují miliardy
Navíc v současnosti neexistuje žádný spolehlivý systém na měření úniků vodíku. Z dostupných studií se ale zdá, že riziko nekontrolovaného pronikání do atmosféry je skutečně vyšší než u zemního plynu – může být až trojnásobné. Akademici proto doporučují věnovat problému větší pozornost, než se do vodíkové infrastruktury začnou investovat vysoké částky.
“Je to skutečně velmi znepokojující. Vodík prodlužuje dobu, po kterou zůstává v atmosféře metan, a metan je velmi nebezpečný skleníkový plyn, který může být až osmdesátkrát škodlivější než oxid uhličitý,” říká David Schlissel z Institutu pro analýzu energetického hospodářství IEEFA. “Je to zásadní problém: nemůžeme se vydat cestou utrácení stamiliard za nový energetický systém, který může klimatickou změnu ještě zhoršit.”