Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor (ITER), který se v současné době staví v Cadarache v jižní Francii, narazil vlivem pandemie na zpoždění i růst nákladů. Oznámil to v pátek 17. září generální ředitel ITER Bernard Bigot.
Při zahájení projektu v roce 2015 bylo v harmonogramu stanoveno, že první plazma bude k dispozici do konce roku 2025 a plná jaderná fúze do roku 2035. V důsledku pandemie zastavily továrny svůj provoz a lodě, kterým trvá běžná dodávka komponentů z Koreje v průměru 45 dní, prodloužily tuto dobu až na 90 dní.
„Zatímco v posledních pěti letech jsme dosahovali pokroku o v průměru téměř 0,7 % měsíčně, v roce 2020 jsme byli schopni dosáhnout pouze 0,35 %. Je tedy zřejmé, že první plazma v roce 2025 již není technicky dosažitelná,“ vysvětlil Bigot.
Zpoždění také znamená, že náklady pravděpodobně také překročí rozpočet, a to kvůli provozním nákladům, které podle Bigota nelze eliminovat. Přesto však generální ředitel vyjádřil přesvědčení, že pokud pandemie ustoupí, bude dosažení plného fúzního výkonu do roku 2035 stále ještě proveditelné.
ITER je mezinárodní projekt financovaný 35 partnerskými zeměmi, včetně Evropské unie, Spojeného království, Švýcarska, Číny, Indie, Japonska, Koreje, Ruska a USA. Cílem experimentálního zařízení je prokázat, že fúzní energii lze vyrábět udržitelně a bezpečně v komerčním měřítku. Fúze by měla poskytovat čistou a spolehlivou energii bez emisí uhlíku.
Projekt však čelil kritice kvůli rostoucím nákladům, které se podle prvních odhadů vyšplhaly z 5 miliard eur na přibližně 15 miliard eur. Evropský parlament v lednu 2019 odhlasoval prodloužení financování ITER až do roku 2027, přičemž zelení europoslanci jej odsoudili jako „chimérický“ projekt, který odebírá veřejné prostředky z obnovitelných zdrojů energie.
