Evropský průmysl by měl dostat administrativní a finanční injekci, která mu pomůže srovnat technologickou a výkonnostní pozici s jeho americkými či asijskými konkurenty. Představitelé Evropské komise a šéfové vlád jednotlivých států o tom mluvili na okraj ekonomického fóra v Davosu.
Plán přichází v reakci na americký zákon o snižování inflace, který přináší tamním firmám téměř 370 miliard dolarů. Zejména evropský automobilový průmysl v návaznosti na to začal zvažovat, že do USA přesune část svých plánovaných investic do výroby. Navíc nové a bezemisní technologie v průmyslu začala masivně podporovat i Čína, která má navíc výhodu v relativně bohatém rezervoáru vzácných surovin, které jsou k jejich výrobě potřeba.
Evropská forma podpory by měla v první fázi především snížit administrativní zátěž, zejména tam, kde firmy samy chtějí investovat do nových technologií. Jde hlavně o zjednodušení povolovacích procesů a zajištění dostatečných personálních i materiálních kapacit například u firem, které dodávají a instalují fotovoltaiky nebo tepelná čerpadla.
Úplně nejsnazší cestu k realizaci by pak měly mít takzvané “projekty společného evropského zájmu”, tedy velké páteřní projekty a instalace, které by do budoucna měly tvořit novou moderní infrastrukturu.
Další prostředky? Až vyčerpáme ty stávající, zní z mnoha míst
Zatím ale není jasné, jestli v další fázi přijdou na podporu průmyslových firem i nějaké dodatečné prostředky, nebo půjde o přesměrování už existujících dotačních a jiných finančních mechanismů. Těch totiž v současnosti existuje celá řada – nové bezemisní technologie se podporují jak z kohezních fondů, tak ze speciálního nástroje na obnovu po pandemii, ale také třeba z fondu na transformaci uhelných regionů nebo z modernizačního a inovačního fondu, kam putují výnosy z emisních povolenek.
Řadu nástrojů se zatím ale nedaří čerpat, často proto, že je příliš složitě nastavený systém jejich zacílení a řízení. “Problém není v tom, že by Evropa neměla zelenou průmyslovou politiku. Problém je, že jich má příliš mnoho,” komentoval to Simone Tagliapietra, seniorní analytik ekonomického Think-tanku Bruegel. Podle něj by se evropské země měly víc inspirovat u úspěšných inovativních projektů z poslední doby, které byly postavené na mezinárodní spolupráci. Jako příklad zmínil alianci zaměřenou na výrobu a vývoj baterií nebo začínající projekty spolupráce v solárních technologiích nebo zpracování a recyklaci vzácných materiálů.
