V Česku roste po dlouhé době zájem o větrné elektrárny. Poslední dekádu se přitom prakticky nestavěly, veřejnost se tak až nyní seznamuje s moderní generací větrníků. Jak na ně reagují obce a jak mohou větrníky přispět do obecní pokladny? A proč se může vyplatit stavět větrníky v lese? O tom všem si povídáme s Adamem Svobodou, vedoucím odboru rozvoj lokalit a vztahů, ČEZ Obnovitelné zdroje, v druhé části dvoudílu podcastu Energie bez emisí.
První část rozhovoru najdete v tomto článku. V této, druhé, části se mimo jiné dozvíte:
- jak se může obec podílet na provozu větrných elektráren
- jaké to má výhody pro samosprávu a pro její občany
- co je obsahem memoranda ČEZ Obnovitelné zdroje a Lesů ČR
- jaká je životnost větrné elektrárny a co se s ní děje potom.
Větrné elektrárny mohou být pro obce zajímavá investice, například v Dánsku si je municipality samy staví a provozují. Podle Adama Svobody tak daleko zatím nejsme, přesto se postoj obcí vyvíjí. “Samospráva je klíčový partner, bez kterého vůbec nedává smysl ty záměry rozvíjet. Formy participace existují, my jsme například přišli s možností společného podniku,” vysvětluje, co aktuálně může obcím nabídnout.
Společný podnik obci garantuje, že bude mít o projektu dostatečné informace a přehled, a samozřejmě také příjem v podobě podílu na zisku. “Paušální platba do je někdy zajímavější,” připouští Adam Svoboda varianty. Právě ekonomické benefity jsou podle něj v současnosti častou motivací, proč se obce do stavby větrné elektrárny na svém území chtějí zapojovat.
“Úplně primárně je to finanční benefit, který obce dostávají po celou dobu po uvedení do provozu. Do budoucna je cesta i to, dostat energii přímo k občanům, ale v tuto chvíli je tam ještě dost úskalí, jak to realizovat dlouhodobě a spolehlivě.”
PUSŤTE SI CELÝ DÍL na Spotify.
Pokud obec zvolí cestu paušální platby, může počítat s příjmem na deset až dvanáct let. Právě taková je totiž životnost průměrné větrné elektrárny. “Návratnost záleží na specifických podmínkách dané lokality, nebo na tom, jakou výkupní cenu si obec dokáže zajistit,” přibližuje expert Adam Svoboda.
Se skončením životnosti podle něj nevznikají žádné nepředvídatelné náklady navíc. Jednak jsou náklady na likvidaci řešené v průběhu projektu — a jednak je samotná likvidace vlastně ziskový podnik. “Je povinnost vytvářet rezervní fond na likvidaci. Je ale potřeba říct, že elektrárna je z 90 % recyklovatelná, je to kov. Pro provozovatele je tak likvidace po konci životnosti motivační,” potvrzuje Adam Svoboda.
Ekonomická návratnost je daná i tím, o jak velký zdroj se jedná. Není to ale tak, že by se nutně vyplatily jen velké větrné parky. “Farmy o několika kusech jsou logicky efektivnější, hlavně kvůli nákladům na připojení do sítě. I projekt o 1-2 kusech může dávat ekonomicky smysl, pokud je tam dobrá možnost zapojení do sítě na nižším napětí. Rozhodně se nedá říct, že jednoznačně preferujeme jen malé nebo jen velké projekty,” říká Adam Svoboda.
S NIMBY efektem mohou pomoct elektrárny v lesích
Co ale v případě, kdy lidé v obci zkrátka větrníky nechtějí? Podle Adama Svobody je to docela běžný jev. “Je to do jisté míry přirozené. V průzkumech dlouhodobě vychází, že třetina je pro a třetina stabilně proti. NIMBY efekt existuje. Elektřinu chceme všichni, ale elektrárnu v blízkosti ne,” říká Adam Svoboda s tím, že takový přístup zkrátka respektuje.
V takovém případě se mohou hodit třeba zkušenosti z Německa, kde stojí asi 11 % větrných elektráren na lesních pozemcích, v dostatečné vzdálenosti od lidských sídel. Právě k podobnému řešení směřuje i čerstvě uzavřené memorandum s Lesy ČR.
“Je docela průlomové. V ČR se větrné elektrárny v lesích zatím spíš nestavěly. My jsme navázali spolupráci s Lesy ČR jako s nejvýznamnějším vlastníkem lesů v Česku, abychom do budoucna mohli rozvíjet větrnou energetiku na lesních pozemcích. Rozšiřuje se tím pole, kde větrníky umisťovat, často jsou to navíc větrnější lokality. A můžeme se díky tomu dostávat dál od obydlí,” vysvětluje Adam Svoboda z ČEZ Obnovitelné zdroje.
Odkud čerpá zkušenosti a inspiraci? Jaké větrné parky vlastně ČEZ provozuje v Evropě, jinde než v Česku? A doporučil by větrnou energetiku dnešním studujícím jako perspektivní obor? Pusťte si celou epizodu s druhou částí našeho rozhovoru.
CHCETE DOSTÁVAT nové díly, články a přehledy do mailu? Napište se do našeho newsletteru a nic vám neuteče.
Energie bez emisí
Podcast projektu Energie bez emisí přináší rozhovory s výraznými a inspirativními osobnostmi a odborníky ze světa bezemisní energetiky, obnovitelných zdrojů i nových technologií. Pustit si nás můžete i na Spotify.
