V Česku roste po dlouhé době zájem o větrné elektrárny. Poslední dekádu se přitom prakticky nestavěly, veřejnost se tak až nyní seznamuje s moderní generací větrníků. O tom, jak dnešní větrné elektrárny fungují, v čem se liší od starších strojů a kde se u nás dají stavět, jsme si povídali s Adamem Svobodou, vedoucím odboru rozvoj lokalit a vztahů, ČEZ Obnovitelné zdroje, v novém dvoudílu podcastu Energie bez emisí.
První část rozhovoru najdete v tomto článku. V této části se mimo jiné dozvíte:
- kolik máme větrných elektráren
- jak se liší moderní větrníky od těch, které vidíme dnes v krajině
- jaký zvuk vlastně větrná elektrárna vydává
- jak se hledá vhodná lokalita pro stavbu větrné elektrárny
“Posledních několik let se toho hodně děje. Legislativní kroky ke zrychlení, zjednodušení, odstranění duplicit se skutečně posouvají. Větrné elektrárny teď mají velkou pozornost,” říká úvodem Adam Svoboda, který se svým týmem hledá vhodné lokality a připravuje pro ně projekty větrných zdrojů.
Ty v Česku v současnosti vyrábí asi 1 % celkové elektřiny. V sousedním Polsku je to přitom asi 13 %. “Náš potenciál teď není využit ani zdaleka naplno. Vyrábíme asi 1 %, jmenovitě je tu okolo 200 elektráren a ty mají něco přes 300 MW výkonu. Existují různé studie potenciálu a i ty nejstřízlivější mluví o řádu GW, takže o desetinásobcích toho, co máme teď. Prostor pro zlepšení tu je značný,” vysvětluje Adam Svoboda.
PUSŤTE SI CELÝ DÍL na Spotify.
Větrníky také tvoří zajímavou kombinaci s fotovoltaikami, protože vyrábí hlavně v noci a v zimě, tedy přesně v té době, kdy je výkon solárů slabší. Dohromady tak dávají celkem stabilní profil. Podle Svobody by byla jednoduše škoda těchto dostupných zdrojů energie nevyužít.
“Dnes se děje postupná, ale rychlá změna energetického mixu, zatím vyrábíme asi z 50 % z uhelných zdrojů, ty bude potřeba nahradit. Prim má samozřejmě jádro, ale obnovitelné zdroje budou jeho důležitý doplněk,” dodává.
Velký návrat po dekádě čekání
V posledních letech se přitom nové větrné zdroje téměř nestavěly. Větrníky, které známe dnes, tak využívají technologie, které byly dostupné před více než dekádou. “Za 10 let tu přibylo 69 MW ve větrných elektrárnách, to je všehovšudy 20 až 30 elektráren, téměř se nestavělo. Co vidíme v krajině, jsou elektrárny staršího data, ale od té doby se posunuly technologie,” vysvětluje Svoboda.
Jde třeba o výšku. “Co my stavíme a co dnes výrobci nabízí, jsou elektrárny o výšce 200 metrů a více, typicky dneska jsou vidět elektrárny o 150 metrech celkové výšky k úvrati rotoru,” popisuje expert, v čem jsou dnešní větrníky jiné. Výška pak ovlivňuje další parametry – jak je větrník slyšet nebo jak může jeho provoz ovlivnit okolní zvířata.
Právě hluk je jedním z témat, které do výstavby větrných elektráren vstupují už ve fázi hledání vhodné lokality. V české legislativě není stanoveno, jaká má být vzdálenost větrníku od obydlí. To vyplývá z hygienických standardů, které mluví o 40 dB. “To musí elektrárna splnit i za těch nejhorších podmínek, když bude hodně foukat daným směrem. Moderní elektrárny to dokážou splnit už 500 metrů od obydlí, ale my zpravidla jdeme na 1000 metrů. Rozhodně by elektrárna neměla vrzat, skřípat, vydávat mechanické zvuky,” říká Adam Svoboda.
Do výběru vhodné lokality ale vstupují i další parametry. “Větrnost musí být dostatečná. Pak je tu ochrana přírody – nejdeme třeba do přírodních parků. Je tu ochrana vzdušného prostoru pro letectví, ať už civilní nebo vojenské, je potřeba dodržet odstupy od silnic, vedení vysokého napětí, od obydlí. Z toho zbydou nějaká místa, a pak je ještě potřeba mít dostatečně blízko připojení,” popisuje expert, jak se vlastně vybírá vhodné místo pro větrník.
Pak je potřeba kontaktovat obec, na jejímž katastru se má stavět. “Hodně se snažíme vysvětlovat, informovat. Proces výstavby je docela dlouhý, rozhodně to není tak, že se staví za měsíc od prvního kontaktu. Je to rozhodnutí někdy na třicet let, takže naprosto chápeme, že to rozhodnutí není hned. Relativně se nám daří, máme dvě desítky lokalit,” říká Adam Svoboda. Nejčastěji s lidmi v obci řeší právě hluk a dopady na životní prostředí.
Vydrží větrná elektrárna uragán? Jak se takový větrník modernizuje a odkud se řídí jeho provoz? Kudy se vlastně člověk dostane nahoru do strojovny? A jak je možné při výstavbě a provozu dávat pozor na ptáky nebo jiné ohrožené druhy? Pusťte si celou epizodu s první částí našeho rozhovoru.
CHCETE DOSTÁVAT nové díly, články a přehledy do mailu? Napište se do našeho newsletteru a nic vám neuteče.
Energie bez emisí
Podcast projektu Energie bez emisí přináší rozhovory s výraznými a inspirativními osobnostmi a odborníky ze světa bezemisní energetiky, obnovitelných zdrojů i nových technologií. Pustit si nás můžete i na Spotify.
