Energetický komisař Dan Jørgensen varuje před zásadním posunem. Zatímco dosud EU řešila, jak vysoké ceny kompenzovat, nyní čelí riziku, že paliva – zejména ta letecká – jednoduše nebudou k dispozici.
Komise se tak ve svém návrhu reakcí na vysoké ceny a omezenou dostupnost paliv vrací k některým opatřením, které státy přijaly v reakci na vypuknutí války na Ukrajině. Doporučuje firmám například zavést minimálně jeden den práce na dálku týdně, aby se snížila spotřeba pohonných hmot v dopravě. Členské státy také mohou masivně podpořit veřejnou dopravu na úkor individuální.
Co se týče finanční stránky, návrh počítá se snížením DPH na tepelná čerpadla, solární panely a úsporné kotle, aby se urychlil odklon od plynu. Dokument také zmiňuje ambiciózní cíle pro přechod průmyslu na elektřinu, detaily jsou však zatím předmětem vyjednávání.
Situace v Hormuzském průlivu, klíčové tepně pro globální energetiku, zůstává napjatá. Britský premiér Keir Starmer oznámil, že Spojené království a Francie povedou nadnárodní misi na ochranu obchodních tras. Tato operace však začne až po skončení aktivních bojů v regionu, což ponechává trhy v nejistotě.
Nejkritičtějším bodem je aktuálně nedostatek leteckého petroleje. Mezinárodní asociace leteckých dopravců (IATA) varuje, že lety v Evropě by mohly být masivně rušeny již koncem května 2026. Komise proto plánuje zavést mechanismus sdílení zásob podobný tomu, který fungoval u vakcín během pandemie. EK by měla pravomoc monitorovat rafinérské kapacity a v případě potřeby redistribuovat zásoby paliva mezi členskými státy tak, aby byla zajištěna kontinuita strategické dopravy.
Zároveň sílí tlak na udržení tržních mechanismů. Mezinárodní měnový fond (MMF) důrazně varoval EU, aby nepozastavovala systém emisních povolenek (EU ETS). Podle MMF by zásah do cen uhlíku vyslal destruktivní signál investorům a ohrozil miliardové investice do zelené tranzice, které jsou jedinou cestou k dlouhodobé nezávislosti.
Evropa se nachází v bodě, kdy se energetická politika definitivně stává politikou bezpečnostní. Jak uvádí španělská viceprezidentka Sara Aagesen: „Závislost Evropy na fosilních palivech zůstává naší hlavní strategickou slabinou.“
