Polsko do roku 2025 zdvojnásobí svou výrobní kapacitu v solárních zdrojích, dosáhne téměř 27 MW, což je o 14 MW víc než v loňském roce. Hlavní roli budou hrát větší fotovoltaické elektrárny a zapojení prosumerů, tedy jednotek, které zároveň elektřinu vyrábějí a spotřebovávají.
Právě těmto aktivním zákazníkům aktuálně nahrávají podmínky na polském trhu nejvíc, často mají totiž instalovaný zdroje pod 50 kW a soustředí se v první řadě na zajištění své vlastní spotřeby. Polsko podporuje rozvoj solárních elektráren od roku 2016 formou aukcí, do roku 2021 díky nim přibylo 6,8 GW v solárních zdrojích a 5,3 GW ve větrných elektrárnách.
Od roku 2022 je ale na trhu patrná změna, v důsledku poklesu ceny solárních technologií vzrostl počet elektráren, které jsou financované čistě ze soukromých peněz a nemusejí se tak řídit podmínkami státní podpory. Státní aukce totiž často zahrnovaly ujednání o tom, jakou maximální a minimální cenu elektřiny budou moct elektrárny nastavit.
Kromě solárního boomu Polsko také pracuje na své první jaderné elektrárně, v provozu by měla být ideálně po roce 2033. Stát nedávno také nabídl energetickým firmám, že od nich vykoupí uhelné elektrárny, aby mohl postupně řídit jejich útlum. Samotným firmám to pak pomůže pročistit portfolio a získat zajímavější investiční prostředky na trzích. Stát za odkoupení elektráren nabízí desítky miliard korun, zadlužené a úpadkové provozy ale chce koupit za symbolickou cenu.
