Evropská komise navrhuje úpravy směrnice CSRD, které omezí rozsah ESG reportingu: méně dat, audit jen jednou za pět let a vyjmutí menších firem. Firmy změny vítají, regulátoři a finanční sektor ale varují před ztrátou klíčových dat pro řízení rizik a udržitelné financování. Dopady tzv. ESG omnibusu byly tématem letní konference Institutu pro veřejnou diskusi.
Klíčové body legislativního návrhu, kterým chce Evropská komise odlehčit firmám administrativu spojenou s udržitelností, představil Ladislav Tyll, vedoucí Katedry strategie z Podnikohospodářské fakulty VŠE. Balíček mimo jiné odkládá o rok účinnost směrnice o náležité péči CSDDD, omezuje povinnost sledovat dodavatelský řetězec pouze na případy důvodného podezření, zavádí pětiletý interval auditů a nabízí dobrovolné standardy pro malé a střední podniky do 250 zaměstnanců. Část opatření už schválil Evropský parlament, třeba odložení některých reportovacích povinností podle zmíněné CSRD směrnice. Další kroky ale zatím narážejí, jako třeba návrh, aby se standardy reportingu o udržitelnosti (ESRS) týkaly jen firem s více než 1000 zaměstnanci.
„Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví EFRAG, která připravuje standardy pro oblast udržitelnosti a poskytuje doporučení Evropské komisi, usiluje o co nejnižší vstupní bariéru. Zveřejnila také bezplatný online nástroj pro převod vyplněného excelového souboru, takže firmy za něj nemusí nic platit. Byla by však škoda přijít o proces dvojí materiality. Ten pomáhá podnikům zamyslet se nad tím, kdo jsou jejich stakeholdeři a na jaké oblasti se mají soustředit. Z našich zkušeností vyplývá, že tento proces má význam i pro firmy s méně než tisícem zaměstnanců, například z hlediska jejich konkurenceschopnosti,“ uvedl Ladislav Tyll.
ČEZ letos poprvé povinně
Konkrétně s přístupem Skupiny ČEZ seznámila účastníky členka představenstva Michaela Chaloupková. ČEZ u nás totiž patřil mezi první firmy, na které se nová povinnost vztahovala. Report o udržitelnosti za rok 2024 se od těch předchozích liší tím, že je povinnou součástí Výroční finanční zprávy s dřívějším termínem zveřejnění, obsahuje více než tisíc datových bodů dle standardů ESRS a podléhá auditu. Zahrnuje také hodnocení dvojí materiality, popis metod, předpokladů, hlavních rizik, akčních plánů a cílů.
„Zpráva o udržitelnosti je klíčovým nástrojem prezentace přístupu k ESG. Poskytuje ucelený a srozumitelný přehled o vlivu Skupiny ČEZ na udržitelnost a zároveň ukazuje, jak jsou tyto aspekty začleněny do strategického rozvoje a výkonnosti firmy Poskytuje transparentní informace ratingovým agenturám, akcionářům, bankám a investorům,“ popsala materiál Michaela Chaloupková.
Mezi hlavní výzvy při přípravě podle ní patřila nutnost vysvětlit zaměstnancům nové požadavky, absence integrovaného systému pro práci s daty i textem a nejasná terminologie evropských předpisů. Klíčové bylo začít včas, mít jasný plán a zajistit koordinaci napříč týmy i externími partnery. Nezbytná byla také podpora vedení a dostatečné personální a technické kapacity.
ESG je klíčovým zdrojem informací
ESG omnibus by mohl mít zásadní dopad na objem dat vykazovaných v České republice. Podle Daniela Housky, vedoucího oddělení financování udržitelnosti Ministerstva financí, by pokles počtu vykazujících firem mohl podle aktuální podoby návrhu dosáhnout zhruba 90 procent, včetně významných znečišťovatelů nebo finančních institucí. To podle něj na druhé straně povede ke ztrátě klíčových ESG dat, nižší transparentnost pak zkomplikuje řízení klimatických rizik a zvýší potřebu dobrovolného vykazování. Trh přitom tato data vyžaduje – například pro ocenění nemovitostí, dekarbonizaci portfolií nebo udržitelné financování
„Pro uživatele je důležitá informace o tom, jakým směrem se bude společnost v budoucnu vyvíjet. Evropská centrální banka uvedla, že smysl má pouze dobře nastavená regulace. Také Evropská bankovní federace zdůrazňuje potřebu existence jednotné a standardizované formy reportingu,“ poznamenal Daniel Houska.
To nepřímo potvrdil i Gabriel Marosi, Sustanability & Climate Director z poradenské společnosti Deloitte, který připomněl, že ESG data zůstávají klíčová pro banky a pojišťovny kvůli řízení rizik a plánování transformace. Firmy budou muset i nadále poskytovat informace o emisích, energetické náročnosti či fyzických rizicích. Nejlépe si v oblasti zeleného financování vedou energetika a automobilový průmysl. Mezi hlavní klimatická rizika z hlediska bank patří povodně, sucho a eroze půdy.
„ESG reportingem to nekončí. Firmy by měly být připraveny na udržitelné financování. Je potřeba mít tým, který se dokáže podívat na firmu jako celek v kontextu očekávání bank. Patří sem zhodnocení daňových aspektů, investic do technologií, fungování skladů, dodavatelského řetězce, výroby i celkového energetického řízení. Důležité je mít představu, jak na požadavky bank reagovat,“ řekl Gabriel Marosi.
Podle Kateřiny Špánikové, Head of ESG & Support Products z Raiffeisenbank, je pro investory znalost ESG dat klíčovým faktorem při rozhodování. Většina z nich sleduje ESG skóre jako ukazatel stability, 79 procent investorů jej považuje za důležitý, 50 procent je ochotno odprodat podíl ve firmě bez dostatečného přístupu k ESG a 70 procent požaduje, aby ESG cíle ovlivňovaly odměňování managementu.
„Pro finanční sektor jsou důležitá jednak data, dále strategie, která je důvěryhodná a odpovídá odvětví a geografické lokalitě, ve které firma působí a v neposlední řadě také provázanost na celkovou strategii a plán investic,“ dodala Kateřina Špániková.
Jako ilustraci uvedla dva příklady z praxe. Plzeňský Prazdroj snížil spotřebu vody při výrobě piva na 2,29 litru na jeden litr piva, což je výrazně pod světovým průměrem 4,5 litru. Výsledkem jsou nižší náklady a posílení reputace značky. Škoda Auto zase prostřednictvím programu „Bezpečně v práci“ snížila počet pracovních úrazů o 28 procent a zkrátila dobu pracovní neschopnosti o více než 20 procent, což vedlo k výrazným úsporám.
Budoucnost reportování dat o udržitelnosti tak není jen otázkou politické dohody na evropské úrovni, promluví do ní výrazně i potřeby samotných investorů a finančních institucí, kteří potřebují znát a hodnotit rizika. Lepší práce s daty na druhou stranu může prospět i samotným firmám, pokud se je naučí využívat pro své plánování i prezentaci.
