Praha v červnu hostila mezinárodní konferenci GLOBSEC, která se věnovala mimo jiné roli energetiky a zajištění bezpečnosti energetických dodávek v současných geopolitických výzvách. Přinášíme exkluzivní shrnutí jednoho z klíčových projevů, který na toto téma přednesl Pavel Cyrani, místopředseda představenstva společnosti ČEZ.
Pokud se zeptáte někoho z odborníků, politiků, ale i laiků, co by mělo být hlavním cílem evropské energetiky, odpověď se bude pravděpodobně nějakým způsobem točit kolem zajištění dlouhodobé bezpečnosti a prosperity prostřednictvím odolného, udržitelného a cenově dostupného energetického systému. Jak toho ale dosáhnout?
V současné situaci můžeme identifikovat čtyři základní pilíře, které jsou základní podmínkou pro dosažení výše uvedeného cíle: technologickou rozmanitost, efektivní evropskou spolupráci, partnerství za hranicemi EU a průmyslovou strategii.
Technologická rozmanitost
Česká i evropská energetika prochází zásadní proměnou. Na straně nabídky dochází k upozadění role fosilních zdrojů (zejména uhlí). Na straně poptávky bude významným impulsem elektrifikace dopravy a vytápění, a dále také dodatečná poptávka související s rozvojem digitální infrastruktury, jako jsou datová centra a umělá inteligence. Bez ohledu na to, jak přesně Green Deal nakonec dopadne, bude zapotřebí nahradit uhlí jako surovinu pro získávání cenově dostupné energie a zajišťování bezpečnosti dodávek. Ruku v ruce s tím bude navíc potřeba uspokojit rostoucí poptávku po elektřině.
Jediná univerzální odpověď na tuto výzvu neexistuje. Evropa musí zajistit svou energetickou budoucnost vytvořením diverzifikovaného mixu bezemisních technologií, včetně jaderné energie a malých modulárních reaktorů (SMR). Nejde jen o otázku bezpečnosti, ale i o ekonomickou výhodnost a potřebnost. Abychom zajistili dostupnou, stabilní a udržitelnou energii pro příští desetiletí, musíme využít všechny dostupné zdroje a možnosti nediskriminačním a technologicky neutrálním způsobem. Zejména pro vnitrozemské státy, jako je Česká republika, je jaderná energie klíčová. V těchto zemích musí plnit podobnou roli, kterou v jiných státech EU pokryjí offshore větrné parky.
V Česku musíme investovat do všech druhů bezemisních zdrojů, včetně obnovitelných zdrojů energie, velkých jaderných zdrojů i SMR. To zahrnuje urychlení rozvoje jaderné, solární i větrné energie pomocí rozdílových smluv (contract for difference, CfD), efektivní nastavení technologicky neutrálních akceleračních zón pro usnadnění povolovacích procesů nových zdrojů a rozjetí trhu dlouhodobých kontraktů.
K udržení požadované úrovně bezpečnosti dodávek potřebujeme rovněž dostatečnou kapacitu flexibilních zdrojů. To znamená investice do plynové kogenerace v teplárenství, do nových plynových elektráren a baterií. Rozvoj flexibilní kapacity však dnes v ČR i v některých dalších zemích zásadně brzdí absence kapacitních mechanismů nebo obdobných nových druhů trhu. Bylo by proto žádoucí, aby se kapacitní trhy dostaly na úroveň těch standardních, sjednocených napříč Evropou a bez nutnosti notifikace.
V neposlední řadě je třeba investovat do přenosových a distribučních sítí, ale i hospodařit efektivněji s tou kapacitou, kterou již máme. Modernizované tarifní systémy s tím mohou pomoci, aniž by zvyšovaly nepřiměřeně náklady spotřebitelům.
EU také musí odstranit zbytečné vnitřní bariéry a zefektivnit povolovací procesy. Klíčové překážky, jako je zdlouhavé schvalování kapacitních mechanismů, nerovné podmínky pro jadernou energetiku a složitá pravidla pro nízkouhlíkový vodík, je třeba co nejrychleji odstranit. Z pohledu Česka je zásadní zjednodušení a standardizace nástrojů pro financování nových jaderných zdrojů, vytvoření obdobného schématu i financování SMR a celkové zefektivnění povolovacích procesů pro nové jaderné projekty.
Efektivní evropská spolupráce
Pokud bude Evropa dobře propojená, bude bezpečnější a nabídne levnější energii pro koncové spotřebitele. Nedávné události kolem blackoutu ve Španělsku ukázaly, že přeshraniční energetická infrastruktura a spolupráce je zásadní pro bezpečnost dodávek v měnícím se prostředí energetiky. Dostatečné propojení mezi státy nám umožňuje vyrovnávat nabídku s poptávkou i v případě lokálních problémů nebo výpadků, čímž přispívá k odolnosti sítě.
Vyšší přeshraniční kapacity otevírají cestu k efektivnějšímu využití obnovitelných zdrojů napříč Evropou. Umožňují dovážet levnou obnovitelnou elektřinu ze zemí s příznivějšími přírodními podmínkami do regionů s méně dostupnými zdroji, a naopak poskytovat záložní kapacity ze zemí, kde jsou k dispozici. To přinese výhody nejen konečným spotřebitelům, ale i výrobcům, kteří mohou svou produkci prodávat na širších trzích.
Podmínkou pro získání těchto benefitů ale je výrazné navýšení investic do energetické infrastruktury. To znamená posílit přenosové i distribuční sítě, rozšířit přeshraniční kapacity a odstranit i „úzká hrdla“ uvnitř jednotlivých členských států. Tyto modernizace musí zlepšit odolnost přenosu a distribuce a připravit je na budoucí technologie, jako je vodík a skladování energie.
I zde bychom měli v rámci EU zjednodušit povolovací postupy a zlepšit koordinaci mezi členskými státy. Například potřebujeme zavést jednotný celoevropský systém licencování, zejména pro nové technologie, jako jsou SMR, abychom urychlili jejich zavádění a snížili administrativní zátěž.
Skutečné partnerství znamená loajalitu vůči spojencům a respektování jejich suverénních rozhodnutí. Musíme spolupracovat, ale bez vytváření zbytečných překážek. Evropská spolupráce v oblasti energetiky je klíčová pro naši kolektivní bezpečnost, nikdy však nesmí vnucovat neefektivní řešení pod záminkou ochrany evropského průmyslu. Spolupráce musí posilovat, ne svazovat.
Partnerství za hranicemi EU
Evropa musí dosáhnout větší autonomie, aby snížila svou zranitelnost vůči vnějším nárazům. Závislost na dovozu fosilních paliv nás vystavuje riziku nestabilních cen a cenových šoků, nejistotě dodávek a geopolitickému tlaku. Snížení této závislosti je zcela zásadní.
Strategická autonomie však neznamená izolaci, ale budování domácích kapacit při zachování otevřenosti vůči světu. Musíme spolupracovat s důvěryhodnými globálními partnery, kteří přinášejí pokročilé technologie a zkušenosti v klíčových oblastech jako jaderná energie nebo úložné baterie. Spoléhat se pouze na vnitřní dodavatelské řetězce přímo z EU znamená riziko vyšších nákladů, pomalejšího rozvoje a ztráty inovačního potenciálu.
Evropa tedy potřebuje globální síť spolehlivých partnerů. Jen tak překonáme omezený přístup ke klíčovým surovinám, jako je zkapalněný zemní plyn nebo kritické materiály. EU musí aktivně podporovat mezinárodní průmyslové aliance a uzavírat dlouhodobé dohody.
Současně musíme budovat odolné dodavatelské řetězce pro klíčové technologie, jako jsou obnovitelné zdroje, baterie, elektrolyzéry a SMR. Tato partnerství jsou klíčem k udržení konkurenceschopnosti, snížení strategických závislostí a k zajištění bezpečného a cenově dostupného přechodu k čisté energetice.
Evropský úspěch závisí na schopnosti dokončovat projekty včas, v rámci rozpočtu a v potřebné kvalitě. Každé zpoždění a překročení nákladů podkopává důvěru, brzdí pokrok a oslabuje naši konkurenceschopnost v globální soutěži. Výběr spolehlivých partnerů, kteří jsou schopni garantovat termín, rozpočet a kvalitu, je proto klíčový a nemůže se omezovat na hranice EU.
Průmyslová strategie
Čistá energie není jen otázkou klimatu, je to i strategická příležitost pro celý průmysl. Nastávající rozvoj jaderné energetiky je potřeba využít ve prospěch celé ekonomiky. Například spolupráce ČEZu se společností Rolls-Royce v oblasti vývoje SMR je skvělým příkladem toho, jak podpořit inovace, průmysl a tvorbu pracovních míst s vysokou přidanou hodnotou.
I zde ale narážíme na problém povolovacích procedur a regulací – průmyslový systém EU je příliš složitý. Složitá byrokracie a obtížný přístup k veřejné podpoře odrazují investory a brání rozvoji. Aby nám globální konkurence (hlavně z Číny a USA) neutekla a udrželi jsme si konkurenceschopnost, musíme tyto postupy zjednodušit a zajistit transparentní a předvídatelnou regulaci.
Evropa musí reagovat rozhodně a změnit svůj převážně restriktivní přístup na proaktivní průmyslovou politiku, která motivuje k investicím a odměňuje inovace. Jinými slovy, je zapotřebí omezit bič a přidat cukr. Podobně jako v USA potřebujeme jednoduchý systém konkrétních opatření a finančních pobídek, který posílí výrobu, podpoří investice do nových technologií a přiláká zahraniční investory. Evropský průmysl musí uspět díky inovacím, kvalitě a efektivitě, ne díky protekcionismu a regulacím. Jen tak vytvoříme skutečné šampiony, kteří obstojí v globální konkurenci.
Jsem plně přesvědčen, že jedině rychlé zvládnutí všech čtyř oblastí, které jsem při této příležitosti popsal, zajistí Evropě – a tedy nám všem – energetickou bezpečnost a ochrání naši prosperitu. Je třeba dát se co nejdřív od práce.
Pavel Cyrani
Místopředseda představenstva společnosti ČEZ
(Článek je založen na příspěvku autora na konferenci GLOBSEC 2025)
