Dnes se jmenuje po své mateřské společnosti Doosan, historicky to ale byla třeba Škoda Energo nebo prostě Plzeňská Škoda. Významný výrobce zařízení pro energetiku dodává třeba turbíny pro novou elektrárnu v Dukovanech, své zákazníky má ale doslova po celém světě. O příběhu úspěšné plzeňské strojírenské firmy jsme mluvili s Danielem Procházkou, výkonným ředitelem Doosan Škoda Power.
“Základem našeho podnikání je dodávka zařízení pro energetiku. Jde zejména o parní turbíny. Ty vyrábíme už od roku 1911, slavíme už více než 100 let. Plzeňská Škodovka je historicky, od poloviny 19. století, jeden z nejvýznamnějších podniků v našem regionu,” shrnuje historickou tradici významné plzeňské firmy Daniel Procházka. Bohaté zkušenosti jsou patrné i z rychlého přehledu významných dodávek do hlavních tuzemských elektráren.
“Prošli jsme mnoho významných milníků přes dodávky první velké uhelné elektrárny v Československu po výstavbu prvních jaderných bloků na Slovensku v Jaslovských Bohunicích, následně Dukovany, Mochovce, Temelín, až po současnost, kdy dodáváme pro mnoho různých aplikací v energetice. Patří sem elektrárny, které používají jako primární palivo zemní plyn, nebo spalování komunálního odpadu, biomasy a jiných alternativních zdrojů,” shrnuje impozantní portfolio výkonný ředitel Doosan Škoda Power s tím, že se firma samozřejmě neomezuje jen na dodávky pro středoevropský trh. Naopak, s postupujícími zkušenostmi se jí úspěšně dařilo a daří pronikat do celého světa.
“Řekněme, že jsme už něco dodali na všechny kontinenty, do více než 60 zemí. V 80. letech to byly samozřejmě státy, s kterými tehdejší vládní zřízení spolupracovalo, tedy Indie, Latinská Amerika, Argentina, Brazílie a ostatní. Následně v 90. letech to byl velký projekt v Číně, a poté od roku 2000 jsme více globální. Účastníme se projektu prakticky na celém světě. Minulý týden jsme například posílali naše supervizory na ostrov Guam, kde na vojenské základně stavíme elektrárnu, nebo i už uvádíme do provozu. Máme projekty v Karibiku, v Pákistánu, v různých zemích. Naši supervizoři si skutečně projdou prakticky celý svět,” ukazuje Daniel Procházka šíři současného záběru strojírenského lídra z Plzně.
Důležitý zlom v tom představuje rok 2010, kdy se vlastníkem plzeňské Škody stala jihokorejská skupina Doosan. “Díky tomu, že před rokem 2010 v České republice probíhala obměna tehdejších elektráren, stavěly se velké uhelné bloky v Ledvicích nebo paroplynový cyklus v Počeradech a ostatní projekty, tak jsme měli zhruba 85 % projektů v České republice. Dnes po těch 15 letech je to přesně naopak, tedy zhruba 20 % dodáváme pro Českou republiku a většina našich zařízení je určená pro export. Byl to skutečně velký milník v historii naší společnosti, otevřely se nám cesty i ke korejským EPC dodavatelům, ke společnostem, které v České republice známe jako dodavatele telefonu Samsung. Oni jsou ale silní i v energetice, dělali jsme s nimi například projekt v Chile, nebo se společností Hyundai projekty v Uruguay nebo v Panamě, skutečně nám to otevřelo dveře. No a samozřejmě poslední událost z tohoto roku je podpis smlouvy na jadernou Elektrárnu Dukovany II se společností KHNP. Tak jsme se jako členové skupiny Doosan dostali k dodávkám i pro tento projekt.”
S korejskými kolegy se podle Daniela Procházky spolupracuje velmi dobře, bylo ale potřeba nejprve pochopit vzájemnou kulturu. “Korejci jsou velmi ctižádostiví, pilní, práci kladou na první místo, samozřejmě vedle hierarchie ve společnosti. Společenský řád tam velmi dobře funguje, je na něm založena jejich kultura. Myslím si, že to, co dokázali v Koreji za sedmdesát let od války, kdy byli jednou z nejhorších ekonomik na světě a z toho se vyšvihli do současného stavu, tak to je právě důkaz toho, jak jsou pracovití a jak se dokáží zapálit. A pokud jde o pochopení naší kultury, to záleží, protože některé ty skutečně tradiční korejské společnosti s tím mohou mít větší problém než například Doosan, který je skutečně globální,” shrnuje své zkušenosti s korejskou kulturou. Dnešní manažeři Doosanu často před svým současným působením prošli třeba působišti ve Velké Británii nebo USA, kde skupina také operuje, takže je pro ně aklimatizace v západní společnosti o dost snazší.
A jaké má podle něj české strojírenství jméno v zahraničí? “Skvělé. Škoda je známá značka v mnoha zemích. Například v té Indii, jak jsem zmiňoval historickou prezentaci, tam zkrátka Škodovku každý zná – i díky Škoda Auto samozřejmě. Ale když pojedete do Číny, tak tam je Škoda synonymem pro parní turbínu, nikoliv pro automobil.”
Jaké další příležitosti vidí Doosan na českém trhu s postupující dekarbonizací? Kde hledá zaměstnance s vhodnou profilací a jak řídí své lidi na druhém konci planety? A jakou roli pro Doosan hraje tradiční úzká spolupráce se Západočeskou univerzitou v Plzni? Pusťte si celý rozhovor v nové epizodě našeho podcastu na Spotify.
