Jaká je vlastně současná situace v energetice? Hlavní ekonom ČEZ Pavel Řežábek před rokem v tomto podcastu předvídal, co musí nastat, aby skončila energetická krize. Povedlo se to? A jaká proměna čeká českou energetiku? Pusťte si druhou část exkluzivní dvouepizody našeho podcastu.
První část rozhovoru najdete shrnutou zde. V této části se mimo jiné dozvíte:
- proč je elektřina na trhu někdy hodně levná
- proč Německo zároveň dováží i vyváží elektřinu
- proč bude potřeba investovat do distribuční a přenosové sítě
- v čem jsou výhodné menší jaderné reaktory.
Jak se mění česká energetika a co to ovlivňuje? Podle Pavla Řežábka je jedním z faktorů to, že v sousedním Německu vsadili ve velkém na obnovitelné zdroje, která umí být velmi levná, když jsou příznivé podmínky. “V situaci, kdy ty zdroje intenzivně vyrábí, tak zaplaví celou zemi přebytkem levné elektřiny. A podle fungování trhu se tady ta elektřina rozteče do všech sousedních zemí, takže pak vidíme, že přeshraniční propojení mezi Českem a Německem je úplně vytíženo právě tou elektřinou, která odtéká třeba z německých větrných elektráren i do Česka a pomáhá tady snížit cenu. Taková situace bude čím dál tím častější,” říká ekonom Řežábek s tím, že Česko pak přirozeně bude takto levnou elektřinu dovážet.
Na druhou stranu by ale Česko nemělo rezignovat na přiměřené zajištění zdrojů vlastními silami. “Má dobrý smysl usilovat o to, aby Česká republika byla výkonově soběstačná, aby za všech okolností jsme měli dostatek výkonu, který pokryje špičkovou spotřebu. My ho tady zatím máme, špičková spotřeba je nějakých 10 až 11,5 tisíce megawatt a ta schopnost našich elektráren dodávat je asi 15 tisíc megawatt. Takže i když o část těch elektráren přijdeme postupným zavřením, tak to v první fázi nevadí. Dlouhodobě, po roce 2030, by ale bylo dobře tady postavit další dodatečné pravděpodobně plynové nebo paroplynové stroje, které zajistí tu výkonovou soběstačnost,” vysvětluje, jak se dá zdrojové přiměřenosti dosáhnout.
PUSŤTE SI CELÝ DÍL na Spotify.
Připomíná nicméně, že i státy, které mají vlastní velkou kapacitu ve zdrojích, docela běžně elektřinu nakupují a dovážejí odjinud. “Je to čistě otázka cen. Někdy se říká, že Německo musí dovážet elektřinu, ono by nemuselo. V Německu je dost kapacity na to, aby pokrylo celou svoji spotřebu. Kdyby se přestříhaly přeshraniční dráty, tak Německo je schopné se uzásobit. Je to jednoduché: proč by vyrábělo elektřinu z třeba elektrárny na topný olej, to je drahé, když ji může levně dovézt z Francie nebo z Česka. Je to čistě tržní princip,” shrnuje ekonomiku energetického trhu Pavel Řežábek.
Změny ve výrobních zdrojích i tocích energie povedou k tomu, že bude potřeba víc investovat do přenosové sítě a distribučních soustav. “Oboje bude zapotřebí posílit. Jestliže nyní přepravují nějakých 60 terawatthodin a do budoucna to třeba bude 80 nebo 90 terawatthodin, tak prostě ty dráty potřebují posílit. Výsledkem bude nárůst regulované složky. Na druhou stranu, dobrá zpráva je v tom, že ta silová elektřina, ty vlastní megawatthodiny do budoucna velmi výrazně zlevní právě kvůli budování obnovitelných zdrojů a kvůli poklesu cen zemního plynu,” popisuje provázané změny Pavel Řežábek.
Byla podle něj chyba, že Německo zavřelo jaderné elektrárny? “Přišlo mi to strašně líto. Zároveň každá země má právo na svůj energetický mix a když se podíváme, jak to tehdy bylo, tak Angela Merkelová prodloužila oproti plánům provoz jaderných elektráren, potom prohrála dvoje zemské volby, a proto se rozhodla ty jaderné elektrárny hodit přes palubu. Z mého hlediska strašně velká škoda.”
Naopak českému směřování k mixu obnovitelných a jaderných zdrojů věří, a to hlavně menším zdrojům s kratšími termíny výstavby. “Proto také ČEZ vstoupil do Rolls-Royce, aby měl podíl ve firmě, která tady to bude vyrábět nejenom pro Británii a nejenom pro Česko, ale vlastně pro celou Evropu. Tím bychom pak zachytili možnost participovat i na výrobě. A pro Česko specificky to znamená velmi výraznou možnost stavět jaderné reaktory rychle, protože modulární reaktor přivezete, sestavíte jako stavebnici a jdete stavět další. Tady ta výstava by měla být mnohem rychlejší než u těch velkých klasických reaktorů,” vysvětluje hlavní výhody takzvaných SMRs, malých modulárních jaderných reaktorů.
A dává potom smysl investovat i do klasických velkých reaktorů? Nedaly by se stavět už jen ty malé a rychlé? “Tady to dopředu neumí nikdo říct. Proto je správné diversifikovat i v té jaderné oblasti a stavět oběma směry, jak ty velké klasické, o kterých víme, co je tam všechno zapotřebí, tak i zkoušet tady tu novou cestu nových reaktorů. A že výsledkem bude třeba nějaká kombinace, něco postavíme ve velkých reaktorech, něco v malých, to dává docela dobrý smysl.”
Proč Evropě podle Pavla Řežábka v dekarbonizačních technologiích trochu ujel vlak? Co dělá v energetice Čína a jak funguje její systém emisních povolenek? Jak se dá zrychlit výstavba obnovitelných zdrojů a co ještě musí Česko udělat, aby se připravilo na konec uhlí před rokem 2035? Pusťte si celý rozhovor v našem podcastu tady na webu nebo na Spotify.
CHCETE DOSTÁVAT nové díly, články a přehledy do mailu? Napište se do našeho newsletteru a nic vám neuteče.
Energie bez emisí
Podcast projektu Energie bez emisí přináší rozhovory s výraznými a inspirativními osobnostmi a odborníky ze světa bezemisní energetiky, obnovitelných zdrojů i nových technologií. Pustit si nás můžete i na Spotify.
