Jaké milníky v dekarbonizační agendě máme čekat od roku 2022?
V roce 2021 proběhla sledovaná konference COP 26 v Glasgow, kam přinesli nové dekarbonizační závazky i lídři takových zemí, jako je Indie, Čína nebo Rusko. Pozornost veřejnosti vzbudila také zpráva klimatického panelu OSN, která vědecky potvrdila souvislost mezi lidskou činností a koncentrací CO2 v atmosféře. Čím bude dekarbonizace pokračovat letos?
COP 27 v Egyptě
I letos na podzim proběhne konference smluvních stran Pařížské úmluvy, tentokrát v egyptském Šarm aš-Šajchu. Zaměří se na odolnost vůči změnám klimatu a možnosti adaptace na ni. Právě Afrika patří mezi území, která jsou klimatickými změnami zásadně ohrožená, ať už mají podobu sucha, migrace lidí i živočišných druhů nebo poklesu úrodnosti v zemědělství. Lídři států světa by se tu měli dohodnout na společném cíli, ke kterému chtějí v oblasti přizpůsobení se klimatické změně dospět. Na programu je také jednání o penězích. Rozvojové státy totiž argumentují, že nesou zároveň větší nálož rizik, ale k emisnímu znečištění přispívají méně (zejména v důsledku méně rozvinutého průmyslu). Program i místo jednání odsouhlasili státníci na posledním zasedání v Glasgow.
Co všechno vlastně obnáší dekarbonizační agenda a jak se projeví v praxi? Poslechněte si rozhovor s Kateřinou Davidovou.
Finance na dekarbonizaci rozvojových zemí
Peníze na přechod od uhlí k čistším zdrojům energie budou samy o sobě velkým tématem během celého roku. Vloni se totiž vyspělé státy a jejich bloky (Francie, Německo, Velká Británie, USA a Evropská unie) zavázaly, že shromáždí 8,5 miliardy USD, které by v nejbližších 3-5 letech pomohly chudším rozvojovým zemím s energetickou tranzicí. Diplomaté se shodují, že to, jak se povede naplnit tento závazek, zásadně ovlivní úspěch podobných iniciativ do budoucna. Nad aliancí visí svým způsobem Damoklův meč. Už dřív se totiž k podobnému závazku některé státy přihlásily, finance se ale nepodařilo dát dohromady. Financování je přitom účinný nástroj, jak urychlit dekarbonizaci tam, kde je fosilní průmysl velkým zdrojem obživy a pracovních míst. Indonézie, Vietnam nebo Chille v roce 2021 ohlásily konec spalování uhlí, indonéský prezident přitom zdůraznil, že si to země může dovolit právě díky finanční podpoře ze zahraničí.
Kolik bude dekarbonizace stát, kde se na ni vezmou peníze a kdo z toho bude co mít? Dozvíte se v rozhovoru s Viktorem Hanzlíkem z konzultační společnosti McKinsey.
Klimatický panel vydá dva nové reporty
Mezivládní odborný panel pro klimatickou změnu zveřejní dva dílčí reporty, které jsou součástí zevrubného hodnocení aktuálního stavu klimatu na planetě. První zpráva se bude věnovat dopadu klimatické změny na ekosystémy, biodiverzitzu a obyvatelstvo, a také jejich schopnosti zvládat nové podmínky a možnostem adaptace. Tuto zprávu vydá panel v únoru. V létě pak naváže report zaměřený na to, jaké jsou možnosti snižování koncentrace skleníkových plynů a odbourávání oxidu uhličitého z atmosféry.
Dopadá klimatická změna na Česko? Může se stát, že kvůli změně podmínek budeme muset obětovat některé typické zemědělské plodiny, třeba pšenici? Pusťte si rozhovor s klimatologem Pavlem Zahradníčkem.
Hlídací pes proti greenwashingu
V roce 2021 státy, města a jiní aktéři přijali dekarbonizační závazky ekonomiku v takovém rozsahu, že se vztahují na ekonomické aktivity tvořící 90 % světového HDP. Ne všechny plány jsou ale stejně důvěryhodné. OSN proto letos spustí „hlídacího psa“ proti „lakování věcí na zeleno“, anglickým termínem „greenwashing“. Ten zajistí stejné standardy posuzování závazků zejména u soukromých společností a municipalit. Stejně tak se dá čekat přísnější pohled na plány, jejichž podstatou je umělé snižování uhlíkové stopy s pomocí takzvaných „offsetů“. Jednoduše jde o modely, které nesnižují produkci emisí CO2 přímo (například změnou technologií nebo úsporami energie), ale „vykupují se“ z vlastních emisí opatřeními typu sázení stromů. To ale vytváří nepřiměřený nátlak na zemědělskou půdu v zemích třetího světa a může vést ke konfliktům, protože zasahuje do života místních obyvatel, pro které je často půda a zemědělství zdrojem obživy.
Jak skutečně snižovat emisní stopu, aby to nebyl greenwashing? Inspirujte se třeba rozhovorem s Viktorem Třebickým, který s tím má mnohaleté zkušenosti.
Uhlíkové clo
Evropská komise letos představí návrh takzvaného vyrovnávacího mechanismu uhlíkových emisí na hranicích, lidově přezdívaného jako „uhlíkové clo“. Smyslem tohoto opatření je vyrovnat podmínky pro evropské výrobce, kteří musejí dodržovat přísné emisní standardy, a jejich konkurence ze států, kde se na uhlíkovou náročnost výroby zatím tak přísně nehledí. Například asijští dovozci oceli by tak měli nově při importu na evropský trh doplatit to, co by museli vydat za emisní povolenky, kdyby vyráběli v Evropské unii. Jde o klíčové opatření pro francouzské předsednictví, během kterého by návrh poprvé měla spatřit veřejnost. Důležité fáze projednávání ale nejspíš nastanou až v době, kdy bude v čele Evropské unie stát Česká republika, tedy ve druhé polovině roku.
