Obnovitelné zdroje vloni globálně navýšily svou výrobní kapacitu o 36 %, dosáhla 473 GW, což představuje rekordní hodnotu už dvaadvacátý rok po sobě. Vyplývá to z údajů pařížského think-tanku REN 21, který sdružuje zástupce veřejného i průmyslového sektoru.
Přesto zatím takový nárůst nestačí pro naplňování klimatických cílů. Konkrétně chybí globálně asi 1000 GW kapacity v obnovitelných zdrojích ročně. Důvodem je především rostoucí spotřeba energie, zejména v Číně, Indii a rozvojových zemích, a také nedostatečná kapacita přenosové sítě, respektive její zastaralost. Kvůli nedostatečné kapacitě připojení v současnosti “stojí” výstavba dalších asi 3000 GW globální výrobní kapacity v obnovitelných zdrojích.
Další rezervy má světová energetika v zavádění energetických úspor a také v řízeném odklonu od fosilních paliv, zejména od uhlí. To je přitom opatření, na kterém se shodly prakticky všechny světové státy na jednom z posledních klimatických summitů. Útlum uhlí by totiž znamenal i ukončení veřejné podpory uhelné energetiky, která je v řadě států dosud pravidlem. Jen v nejvyspělejších ekonomikách – zemích G20 – představovala veřejná podpora fosilních projektů kolem 1,3 bilionu USD ročně.
Problém tak podle autorů analýzy nespočívá v tom, že by nebyly k dispozici technologie, jak dál navýšit výrobu energie z obnovitelných zdrojů a omezit spotřebu těch fosilních. Často k tomu spíš chybí politická vůle, jak ukazuje třeba právě zmíněná výše veřejné podpory fosilních paliv.
