Výkon solárních elektráren během uplynulé dekády narostl o 20 až 30 procent a cena samotných panelů je desetinásobně nižší. V Česku panely instalují převážně na střechy rodinných domů. Jak situaci změní novela zákona o obnovitelných zdrojích? Na to v podcastu Energie bez emisí odpovídá Jan Krčmář, předseda představenstva Solární asociace.
V roce 2020 se instalovaný výkon fotovoltaických elektráren oproti roku 2019 zdvojnásobil, a to již po čtvrté v řadě. Hodnoty nově instalovaného výkonu se tak vyšplhaly na 50 MW. Avšak při porovnání se sousedními zeměmi, například se stovkami MW v Rakousku nebo 2200 MW v Polsku, Česko stále zaostává.
„Česká fotovoltaika byla před deseti lety téměř zabitá,“ myslí si Jan Krčmář. „Spousta firem odešla z českého trhu a staví elektrárny v zahraničí. Zůstaly jen firmy, které staví malé střešní elektrárny. Fotovoltaika se postupně zotavuje a zdravě roste, avšak ono zdvojnásobení výkonu moc neznamená, protože při tak nízkých hodnotách je velice snadné jej dosáhnout.“
Co do počtu v Česku nejrychleji rostou instalace na rodinných domech, z hlediska výkonu jsou však na prvním místě velké podnikové elektrárny, které s lepšími dotačními projekty postupně přibývají. Začínají se dokonce stavět i velké komerční elektrárny pro podniky úplně bez dotací.
Opustit střechy
„Postavit 100 kW elektrárnu na střeše výrobní haly je levnější a rychlejší než 30 elektráren na střechách rodinných domů. Je možné stavět i na brownfieldech a bývalých skládkách, kde můžeme za nižší cenu a rychleji postavit elektrárny o mnohem vyšším výkonu. Pokud chceme dostát našim dekarbonizačním cílům, musíme opustit střechy a stavět více na zemi,“ myslí si Krčmář.
A jaká je cena? Podle Krčmáře se dnes v zahraničí staví velké elektrárny za 10-12 milionů korun za MW. Český trh však dlouho spal, proto nás ovšem očekáváme cenu vyšší, zhruba 15-17 milionů. Domácí instalace se potom pohybují kolem 20-25 milionů korun.
„V roce 2010 přitom stál 1 MW klasické elektrárny na poli kolem 90 milionů korun. Nyní čekáme kvůli pandemii drobný nárůst ceny technologie, potom ovšem ceny zase začnou klesat. Zároveň se dočkáme nárůstu efektivity a výkonu panelů. Jen za poslední dekádu došlo k 30procentnímu nárůstu výkonnosti.“
Situaci by mohl pomoci i Modernizační fond. Na podporu fotovoltaiky je v něm na následujících 10 let vyčleněno 150 miliard korun. Velká část půjde na sanaci budov a dekarbonizaci teplárenství. Částka na fotovoltaiku bude nižší, ale stále to bude v řádu desítek miliard.
Podpora formou aukcí
„Modernizační fond Solární asociace vítá, stále však nejsou známy finální podmínky a mezi investory panuje nejistota. Do konce ledna možnost podat předregistrační výzvy, aniž by však předem věděli, do čeho jdou. V první vlně budou stavět hlavně velké firmy, což povede ke snížení ceny technologie. Dlouhodobě je však rozumnější podporu přidělovat formou aukcí, kde se soutěží o výkupní cenu a provozní podporu,“ je přesvědčený Krčmář.
V Česku se zároveň objevují obchodní modely, které jsou nové u nás, ale v zahraničí jsou běžnou praxí. Jedná se například o smlouvy o odběru elektřiny (PPA) – jeden subjekt elektrárnu postaví a vlastní, druhý subjekt poskytne střechu a odebírá levnější elektřinu. S celým trhem by však mohla ještě otřást novela zákona o obnovitelných zdrojích, která je nyní ve sněmovně a čeká se na její schválení.
„Je to klíčový kus legislativy, který může do budoucna fotovoltaiku oživit, nebo i zabít. Zavádí aukce, ačkoliv z nich výslovně vylučuje solární elektrárny. To nám v Solární asociaci nedává smysl a souhlasí s námi i Svaz průmyslu a dopravy, Hospodářská komora i spousta velkých firem. Oblast energetiky stojí na bedrech fotovoltaiky. Pokud ale vláda chce, aby investoři vkládali své finance do fotovoltaiky, musí k tomu vytvořit stabilní investiční prostředí.“
Podcast projektu Energie bez emisí přináší rozhovory s výraznými a inspirativními osobnostmi a odborníky ze světa bezemisní energetiky, obnovitelných zdrojů i nových technologií. Pustit si nás můžete na Apple podcastech, Spotify, YouTube, Podcastech Google a Anchoru.
