Evropský pohled na jádro se mění. Svědčí o tom březnový summit v Bruselu, kde celkem 34 států podpořilo rovné podmínky pro jádro a ostatní bezemisní zdroje. Počet zemí s kladným postojem k jaderné energetice narůstá, a to i v rámci evropské sedmadvacítky, všímají si světová média.
Jaderného summitu se zúčastnily i mimoevropské státy jako Velká Británie, USA nebo Saúdská Arábie. Ve společné deklaraci volají po tom, aby regulatorní podmínky umožnily rozvoj plného potenciálu jaderné energetiky, včetně nových technologií, jako jsou malé jaderné reaktory.
Podle deklarace budou jaderné zdroje potřeba jak kvůli klimatické změně, tak kvůli omezení energetické závislosti na Rusku. Z evropských zemí ji podpořily nejen tradiční zastánci jádra, ale třeba i Polsko nebo Švédsko. V Polsku přitom teprve chystají tendr na první reaktor, v tamních energetických koncepcích má ale jaderná energetika nově pevné místo.
Nejnověji se také pro rozvoj jaderné energetiky vyslovil i předseda Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatih Birol. Podle něj bez zapojení jaderných zdrojů “nemáme šanci dosáhnout klimatických cílů včas”.
Na místě je změna financování, shodly se státy
Deklarace, kterou podpořili i čeští zástupci, volá také po tom, aby své strategie ohledně financování jaderných energetických projektů revidovaly i banky, včetně té, která se věnuje financování evropské infrastruktury, nebo aby pravidla umožňovala zapojení financí z veřejného sektoru. Pro změnu finančních pravidel se na summitu vyslovil zejména belgický premiér Alexander de Croo.
V současnosti je evropská legislativa vstřícně nastavená hlavně k obnovitelným zdrojům energie, v posledních letech se ale podařilo v některých klíčových ohledech narovnat podmínky i pro jádro. Například takzvaná taxonomie EU označuje jaderné elektrárny za bezemisní zdroj, což je prakticky jedna z podmínek pro výstavbu nových reaktorů na evropském území.
