Češi milují auta s dieselovým motorem. Mobilita se ale mění a ve městech s dobrou kvalitou života nebude diesel již brzy dávat smysl. Myslí si to Roman Meliška, business consultant, zakladatel spolku Kolem na kole, propagátor cyklistiky a čisté mobility a host podcastu Energie bez emisí.
Současným světovým trendem je snižování počtu povrchových parkovacích míst pro auta ve velkých městech. Mezi inovátory a lídry městské mobility patří Nizozemsko a dánská Kodaň, pozadu ale nezůstává ani Barcelona nebo Paříž. Ta po roce 2024 do města nevpustí jediné vozidlo s dieselovým motorem.
Takové kroky je ale podle Romana Melišky možné podniknout jen v dobře postaveném městě, jehož obyvatelé nejsou na užívání automobilů závislí. Ve špatně budovaném městě se závislost na autech navíc pojí s negativními dopady na ekonomiku a mizející kupní silou. Obyvatelé zde totiž vynakládají značné finanční prostředky právě na pořízení, provoz a údržbu aut.
Zbavit se závislosti
V Česku je přibližně 570 aut na tisíc obyvatel a jen v Praze je registrováno přes 900 tisíc osobních aut. Například v Nizozemsku je to 460 aut na tisíc obyvatel, Česko se tudíž pohybuje v nadprůměrných hodnotách.
„Prahu bych ovšem do těchto statistik nepočítal. Sedm aut z deseti je zde firemních, takže dochází ke zkreslení. Pravdou však zůstává, že v Praze i jinde v Česku jsou lidé na autě závislí. Je potřeba se tak zamyslet, jak přeskládat mobilitu, abychom se závislosti na autech zbavili,“ říká Meliška.
Je také přesvědčený, že automobilová doprava je nejméně efektivním a zároveň nejvíce škodlivým způsobem dopravy z hlediska hluku, emisí i nákladů. Má tudíž smysl ji postupně nahrazovat.
„V dopravě neplatí balancování, ale prioritizace. Prioritou pro nás musí být takové nastavení, kdy si budou obyvatelé města schopni obhospodařit co nejvíce činností pěšky, na kole nebo veřejnou dopravou, protože vše ostatní má enormní náklady,“ dodává.
A například Praha na tom není hůř než Barcelona a další města, zatím však na cestě k proměně mobility a snižování závislosti lidí na autech nenabrala tempo. Důležitou roli hraje i fakt, že Češi milují auta s dieselovým pohonem. Podle Romana Melišky to však mají diesely spočítané.
Do města na elektrokole
Existence dieselových aut ve městech, která si budou chtít udržet vysokou kvalitu života, totiž nebude dávat smysl. Města na svých okrajích ve výsledku vybudují překladiště, depa či mikrodepa a rozvážet budou například za pomoci nákladních kol, tzv. kargokol. Jako řešení se nabízí elektromobily, ale ty podle Romana Melišky neřeší vůbec nic.
„Elektromobil zajisté vyřeší problém s lokálními emisemi. Co však lokální prach a mikročástice, způsobující astma? A čím těžší elektromobil je, tím víc prachu rozvíří. A zůstává i prostorové zatížení – elektromobil zabere stejný prostor jako auto s dieselovým motorem. Když čekáte v koloně, je úplně jedno, v čem sedíte,“ vysvětluje Meliška. „Jedna baterie z elektromobilu by při průměrné obsazenosti 1,3 člověka navíc dokázala nasytit 150-170 baterií pro elektrokola. Netvrdím, že je tam stoprocentní překryv ve využití, ale rozdíl v efektivitě v dobře stavěném městě je markantní.“
A jak přesvědčit k jinému druhu mobility samotné obyvatele? Pravidlo číslo jedna change managementu podle Romana Melišky zní, že nikdy nikoho k ničemu nepřesvědčíte. Kampaně se tedy míjí účinkem. Důležité je dát lidem šanci, aby si jiné způsoby mobility vyzkoušeli na vlastní kůži.
Podcast projektu Energie bez emisí přináší rozhovory s výraznými a inspirativními osobnostmi a odborníky ze světa bezemisní energetiky, obnovitelných zdrojů i nových technologií. Pustit si nás můžete na Spotify, YouTube, Podcastech Google a Anchoru.
