Práce v jaderné energetice je jedno z nejlépe placených odvětví, jak opakovaně poukazuje Mezinárodní agentura pro atomovou energii. Podle jejích studií budou v tomto sektoru navíc přibývat pracovní místa s tím, jak bude pokračovat dekarbonizace a útlum využívání fosilních paliv. V zemích jako Česko se ale nabízí jiná otázka: bude tu dost kvalifikovaných zaměstnanců, kteří si s novou energetikou budou vědět rady?
Jaderná energetika zažívá v poslední době renesanci, a to nejen v teorii a výpočtech dekarbonizačních plánů, ale i prakticky. Například společnost ČEZ, která v Česku provozuje jaderné elektrárny v Dukovanech a Temelíně, ohlásila záměr nabrat v příštích letech až 2 600 nových zaměstnanců právě do jaderných projektů. Trvale napjatý tuzemský trh práce ale nemusí na pokrytí této potřeby stačit.
Podobný problém v současnosti řeší třeba i Velká Británie. Těžiště tamní strategie leží na samotných energetických firmách, které rozvíjejí vlastní vzdělávací programy šité na míru svým konkrétním potřebám. Zapojují se do nich ale i vysoké školy nebo státní úřady, které mohou pomáhat nejen s designem vzdělávacích služeb, ale třeba i s pracovní mobilitou. Podobné projekty ostatně realizuje i český ČEZ, ať už ve spolupráci s Jihočeským krajem, nebo s jednotlivými vysokými školami.
Je totiž potřeba vyřešit víc výzev naráz. Na jedné straně jsou díky plánovaným novým jaderným kapacitám potřeba odborníci na jaderné technologie jako takové, ale i další administrativní a techničtí pracovníci. A na druhé straně roste potřeba lidí, kteří se vyznají v moderní energetice a současných trendech, a budou schopní promýšlet roli jádra v novém energetickém mixu. To často vyžaduje znalosti a dovednosti napříč různými obory, typicky z eknomie, IT nebo práva.
Těžkopádné procesy a podceněné ženy
Kvalifikovaná pracovní síla přitom bude v nejbližších letech rozhodující i pro to, jak se modernizace energetiky projeví v celé ekonomice. Investice do čistých zdrojů energie, jako jsou solární, větrné a jaderná energie, mají pozitivní vliv na hrubý domácí produkt (HDP), který je o dvě až sedmkrát silnější než výdaje na fosilní zdroje, jako je plyn, uhlí a ropa, konstatoval už dřív pracovní dokument Mezinárodního měnového fondu. Státy, které jsou schopné rychleji stavět nové zdroje a modernizovat související infrastrukturu, proto budou bohatnou rychleji, než státy, ve kterých se výstavba vleče. To by mělo znamenat velkou výzvu pro Česko, které je známé svými dlouhými administrativními procesy.
Jaderný sektor se zatím výrazněji soustředí na oblasti, ve kterých by naopak změna mohla být snadná: na zapojení mladých lidí a žen. U mladých tomu – alespoň podle britských zkušeností – napomáhá zájem o klimatickou změnu, projekty, které snižují emise, jsou pro ně tedy zajímavé i profesně. U žen jde spíš o cílené iniciativy, které se snaží jednak podpořit vůbec účast a vzdělávání žen v inženýrských a technických oborech, jednak maximálně zapojit a posunout ženy, které už s prací v jaderné energetice mají zkušenosti. Příkladem může být iniciativa MAAE The Lise Meitner Programme, kde už v prvním kole získala profesní podporu fyzička Jana Ulmanová z JE Temelín.
