Během devíti let může Česko získat z prodeje emisních povolenek přes 300 miliard Kč. Peníze by podle evropských pravidel měly putovat na klimatické investice, tedy na opatření, která povedou ke snížení emisí, nebo také ke zmírnění sociálních dopadů změn, které dekarbonizace přinese.
Konkrétní výčet opatření, na které bude možné investice vynakládat, připravilo Ministerstvo životního prostředí v novele zákona o pravidlech zacházení s povolenkami. Patří sem podle očekávání podpora obnovitelných zdrojů energie, ale také modernizace distribuční soustavy, zvyšování energetické účinnosti nebo podpora komunitní energetiky. Nepřekvapí ani zařazení investic do nízkoemisní dopravy, včetně železničních spojení nebo vodíkového pohonu.
Větší role inovací i podpora šikovných českých firem
Pozitivní je i zařazení investic do vědy a výzkumu, a to nejen v energetice a dopravě, ale i v dalších odvětvích, kde se obchoduje s emisními povolenkami. To se nově může týkat třeba leteckých paliv, ale také energetických úspor v budovách. Zajímavě se v praxi může projevit i návrh, aby šlo finančně podporovat přenos technologií pro zvládání dopadů klimatické změny ve třetích zemích. To by znamenalo zřejmě podporu šikovných českých firem a start-upů, které vyvíjejí chytrá řešení například pro efektivní management vody v půdě a předcházení následků sucha.
Relativně novou oblastí jsou také investice do vzdělávání, rekvalifikací a zvyšování dovedností, a to i v dospělém věku. Probíhající změny v energetice a průmyslu by totiž mohly zbytečně vyřadit z trhu práce zkušené zaměstnance, jejichž jediný limit by spočíval v tom, že si “nerozumí” s novými technologiemi. Návrh předpokládá, že se do takových rekvalifikací zapojí přímo konkrétní průmyslové a energetické firmy.
Ukládání uhlíku je zatím v počátcích
Mezi investicemi jsou zmíněny i technologie pro zachytávání a ukládání uhlíku. S nimi výrazněji počítají hlavně poslední plány Evropské komise, postupně by měl vzniknout systém pro obchodování s efektivně zachyceným uhlíkem, což by mohlo finančně pomoct hlavně velkým průmyslovým firmám. Bude ale záležet na konkrétních podmínkách pro to, jaké technologie se budou dát do takového systému započítat.
Návrh Ministerstva životního prostředí počítá i s tím, že část výnosů emisních povolenek bude směřovat k domácnostem v případech, kdy by se dekarbonizace měla negativně projevit na jejich životní úrovni. Část prostředků by zřejmě mělo jít použít na úlevy v případě vysokých cen energií u nízko- a středněpříjmových domácností, návrh předpokládá i takzvané klimatické dividendy. Ty fungují třeba v sousedním Rakousku a znamenají prakticky pravidelnou roční platbu na účet každého dospělého rezidenta dané obce nebo města, podle toho, jak je daný region emisně náročný.
Nová pravidla pro klimatické investice měla být hotová do konce minulého roku, musí je ale nejdřív projednat vláda. Mezi ministry přitom několik měsíců probíhal spor o to, kdo bude celkový balík peněz administrovat. Následně ještě musí novelu zákona schválit Parlament a Senát. Novela sice zapracovává některé evropské požadavky na obchod s emisními povolenkami, nejdůležitější část, která se týká náběhu povolenek do sektoru bydlení a dopravy, ale Ministerstvo životního prostředí zatím zapracovávat nechce. Česko se tomu přitom nevyhne, protože na evropské úrovni už nový režim platí. Povolenky v bydlení a dopravě se tak jen odkládají v čase.
