Budeme na jižní Moravě pěstovat pomeranče a olivy, nebo tam bude spíš poušť? Podle Pavla Zahradníčka, který se zabývá modelováním vývoje klimatu, se teploty nad jihomoravským územím skutečně mohou přiblížit třeba okolí Barcelony. Pomerančům ale nebude svědčit místní půda a jarní mrazíky. Naopak lanýže by se v místních poměrech uchytit mohly, uvádí klimatolog ojedinělý příklad přínosů oteplování.
Teplota v Česku stoupla o 1,9 stupně za posledních 30 let, do roku 2050 vyroste o další cca 1,4 až 1,9 stupně. Vyplývá to hned z několika modelů, se kterými Pavel Zahradníček pracuje. “Závěry letošní zprávy výzkumného panelu OSN korelují s tím, jaké máme my výsledky pro Českou republiku,” potvrzuje vědec, který pracuje třeba na modelech projekce zemědělských rizik, včetně výskytu škůdců nebo požárů.
PUSŤTE SI CELÝ DÍL na Apple podcastech, Spotify, Podcastech Google nebo Anchoru.
Oteplení se podle něj projevuje primárně v tom, že se častěji setkáváme s extrémními projevy počasí. Nejvíc je to vidět na suchu. “Extrémní jevy tady v minulosti byly, nemáme tu nové počasí. Co dělá klimatická změna, je to, že tyhle všechny extrémy jsou častější a mohou být intenzivnější nebo trvat déle,” upozorňuje výzkumník.
Sucho a povodně jsou dvě strany téže mince
Sucho se zároveň nevylučuje třeba s povodněmi. Jak je to možné? Vyšší teplota totiž vede k větším odparům vody z krajiny, ta musí zase spadnout zpátky. Půda takovou závlahu ale nezvládne vstřebat, protože se rychle znovu odpařuje zpátky. “V minulosti bylo sucho vyvolané nedostatkem srážek. Po tom meterologickém suchu ale následuje sucho zemědělské, kdy kvůli vyšší teplotě chybí voda v krajině. Další stupeň je sucho hydrogeologické, kdy chybí voda v řekách. Poslední stupeň je sucho sociodemografické, kdy už vážně řešíte, jestli vůbec máte pitnou vodu, a vyvolává to migraci a konflikty,” popisuje Pavel Zahradníček, jak sucho postupuje ruku v ruce s rostoucí teplotou.
“Když to slyšíte, zdá se vám, že jsme se zbláznili. Ale je to tak. Minulý rok vrcholilo pětisetleté sucho, pak začalo pršet a v červnu jsme měli devět obětí povodní. Je to věc, která k českým zemím patří, ale extrémy se střídají rychleji. Za posledních 24 let jsme měli 19 výskytů extrémního počasí,” varuje klimatolog a dodává, že jde o ověřitelná data, na která se může podívat každý.
Červenému vínu a lanýžům se možná dařit bude
Kvůli suchu se mění to, co kde dokážeme vypěstovat. “Vysočina se nám posouvá díky oteplení k vyšším výnosům, ale není tam pro zemědělství tak kvalitní půda. Naopak Haná a jižní Morava se nám posouvá jakoby níže, což by mohlo znít líbivě, ale pozor, budou tam zase chybět srážky,” vysvětluje Pavel Zahradníček dopad na jednotlivé regiony v Česku.
Do budoucna by mohl být problém třeba s pěstováním tradiční suroviny, pšenice. “Pokud se u nás zvedne teplota o 4 stupně, až 80 % dnešní rozlohy pro pěstování pšenice může být zasažené suchem. Může se stát, že pšenice už u nás nebude rentabilní pro nízkou výnosnost,” varuje.
Středomořské klima by podle něj naopak mohlo pomoct tuzemskému vinařství, především červeným vínům. A ještě velmi specifické plodině, kterou jsou lanýže. “Je to sice úsměvná drobnost, ale ekonomicky jsou v tom desítky milionů EUR ročně,” říká Pavel Zahradníček. Třeba pomeranče nebo olivy si ale asi neporadí s místními jarními mrazíky. Ty totiž s klimatickou změnou napáchají ještě víc škody. Mírnější zimy prodlouží vegetační sezonu a rostliny začnou růst dřív, mráz v dubnu nebo květnu je tak poškodí víc, než kdyby se teprve probouzely.
Můžou špatně vysázené stromy ve městě uškodit obyvatelům? Proč už nemůžeme ovlivnit, jak poroste teplota do roku 2050? Proč nás nicnedělání může nakonec přijít ještě dráž než modernizace energetiky? A hrozí v Česku další tornádo? Pusťte si v nové epizodě našeho podcastu.
CHCETE DOSTÁVAT nové díly, články a přehledy do mailu? Napište se do našeho newsletteru a nic vám neuteče.
Energie bez emisí
Podcast projektu Energie bez emisí přináší rozhovory s výraznými a inspirativními osobnostmi a odborníky ze světa bezemisní energetiky, obnovitelných zdrojů i nových technologií. Pustit si nás můžete na Apple podcastech, Spotify, YouTube, Podcastech Google a Anchoru.
