Bratři Loudové začínali jako profesionální hráči amerického fotbalu, dnes mají v Nelahozevsi továrnu na recyklaci plastů. Je unikátní v tom, že umí zrecyklovat i silně znečištěné odpady z průmyslu a zemědělství. Některé studie přitom říkají, že právě tenhle typ plastu recyklovat nejde.
Jak se českým sportovcům podařilo prorazit v technicky i investičně náročném oboru průmyslové recyklace? A kde všude se dá jejich regranulát použít? Povídali jsme si s Tomášem Loudou, zakladatelem a CEO ve společnosti ETW.
Když se řekne recyklace plastů, leckomu se vybaví žlutá popelnice. Pravou ovšem je, že 40 % všech plastových obalů nepochází z domácností, ale z průmyslu nebo zemědělství. Jejich recyklace je složitější, protože bývají zkrátka hodně špinavé. Přesto je v Česku mladá firma, která si s recyklací silně znečištěných plastů umí poradit. Společnost ETW v továrně v Nelahozevsi dnes vyrobí ročně tisíce tun takzvaného regranulátu, vstupní suroviny pro výrobu plastů, která vzniká z vyčištěných a zpracovaných odpadů.
“Představte si to tak, že na jednom konci tobogánu hodíte slisovanou kostku navrstveného igelitu. V tom tobogánu plast postupně prochází skrze zhruba dvacet čistících mechanických cyklů, kde dochází k jeho očištění, sušení, homogenizaci. Na konci tobogánu je čistá surovina, regranulát,” vysvětluje zjednodušeně Tomáš Louda, jak vlastně recyklace probíhá. “Regranulát je zdroj k výrobě dalších materiálů. Vypadá jako čočka nebo zrní a díky tomu, že je sypký, tak se dá snadno přepravovat.”
PUSŤTE SI CELÝ DÍL na Apple podcastech, Spotify, Podcastech Google nebo Anchoru.
Vstupní surovinou pro výrobu regranulátu jsou nejčastěji zemědělské a komunální plasty. “Každý asi zná třeba balíky na polích obalené v zelené, bílé, černé folii. Nebo strečové folie na paletách,” přibližuje Tomáš Louda, co továrna zpracovává. Oproti recyklaci plastových lahví nebo kelímků od jogurtu je tady velký rozdíl v míře znečištění.
“Napříč Evropou a Českou republikou tyhle typy odpadů končily ve spalovnách nebo na skládce. Existují dokonce studie, kde se píše, že jsou nepoužitelné a nedá se z nich vyrobit nic dalšího. Když to čtu, říkám si, ať se autoři přijedou podívat k nám,” říká zakladatel firmy, která se může pochlubit víc než 99% materiálovou efektivitou. Z jednoho klia vstupní folie vyrobí zhruba stejné kilo regranulátu.
Regranulát se dá použít na výrobu fólií, ale třeba taky vodovodních potrubí nebo nádrží. “Je to recyklát, takže nemá třeba křišťálově čistou průhlednost. Zároveň si nemyslím, že to je u všech obalů potřeba,” vysvětluje zakladatel úspěšné české firmy. Podle něj jde u obalů v přepravě hlavně o to, aby byly dostatečně pevné, spolehlivé a netrhaly se.
“To je naše deviza, jako jedna z mála firem na světě máme regranulát, který funguje efektivně a má až 50 % úsporu proti původnímu materiálu. Představte si six-pack Coca Coly ve folii. Naše folie je stejně pevná, netrhá se, je dostatečně transparentní. Takhle šetříme emise CO2, ale i peníze na vstupu.”
Pracují na sobě v podnikání stejně jako na hřišti
Příběh úspěšné firmy se začal psát v roce 2017, kdy Tomáš pracoval v logistické firmě a staral se o přepravu 20 000 palet jedné velké potravinářské společnosti. “V té době Čína zavřela brány dovozu plastového odpadu a my jsme s tím obrovským množstvím neměli co udělat. Tam se zrodila první myšlenka,” popisuje zakladatel ETW samotné začátky.
Tomáš i jeho bratr měli v té době za sebou zajímavou sportovní kariéru. Hráli americký fotbal na špičkové úrovni, byli součástí Prague Lions, dostali se na mistrovství Evropy. Tomáš také nějaký čas hrál v Německu. Jenže pak přišlo zranění, už druhé v pořadí a navíc vážnější. Bratři tak vyměnili tvrdou sportovní přípravu za houževnatost v podnikání.
Společnost ETW založili spolu ještě s dalším společným kamarádem. Do technicky náročného oboru vstupovali nejdřív s minimem znalostí o tom, jak vlastně recyklace funguje. Jenže záhy zjistili, že v České republice ve skutečnosti není mnoho lidí s podobným know-how. Rozhodli se proto, že tuhle mezeru sami zaplní.
“Bratr má vysokoškolský diplom ve sportovní vědě, ale udělal si ještě střední elektrotechnickou. Dneska je hlavním technologem firmy, aktuálně k tomu na berlínské univerzitě studuje strojírenství,” vypráví Tomáš, jak postupně s bratrem pronikali do nového životního projektu. Pro inspiraci neváhali odjet i do zmíněné Číny.
Štěstí na americké bramboráře
Továrnu v Nelahozevsi otevřeli v roce 2018. “Na konci roku jsme si řekli, že to s jedním strojem nezvládneme a že si pořídíme nějakou technologii, která dokáže plasty vyčistit. Zkrátka, pojďme se naučit ty nejšpinavější plasty vrátit zpátky do života,” popisuje Tomáš Louda, jak se v řádu měsíců posunuli k jednomu z nejsložitějších segmentů recyklace.
Nové technologie ale znamenaly další nákladné investice. Tady sehrála roli dílem náhoda a dílem Tomášova předchozí sportovní kariéra. “Můj spoluhráč z Německa, neskutečně talentovaný quarterback, o našem projektu věděl. Říkal jsem mu o něm už v roce 2017 a jeho to zajímalo, protože jeho rodina má jednu z největších bramborářských firem na světě a v USA. Takže měl byznysové zázemí a perspektivu působení v Evropě. Díky tomu nám poskytnul první investici a my jsme mohli ještě výrazněji rozšířit naše technologie. To bylo klíčové,” vypráví úspěšný podnikatel, jak překvapivě zúročil roky sportovního úsilí.
Klíčový je vývoj, technologie a rozšíření kapacit
Tomáš Louda jedním dechem dodává, že bez investic by se nové přístupy k recyklaci hledaly těžko. “My nejsme typický start-up. Jsme hodně hardwarově zaměření a navíc ty stroje pro samotné drcení plastu jsou teprve začátek, pak ještě musíte vyzkoumat, co s tím.”
Dnes má ETW další investiční partnery, mimo jiné holding Michala Dědka, se kterým spolupracují primárně na vývoji nových řešení a také na zvýšení výrobních kapacit díky zlepšení technologií. O regranulát je totiž čím dál větší zájem. “Poptávka je letos enormní, meziročně o 70 % nárůst, protože je to surovina, která je potřeba. Každý, kdo něco posílá, potřebuje typ obalu, který se dá z regranulátu vyrobit,” říká Tomáš Louda. Aktuálně by podle jeho slov prodali klidně i desetinásobek stávajících kapacit, firma proto hodlá v nejbližších letech investovat do dalšího rozšíření.
Jakou má recyklace v Evropě budoucnost a co všechno se dá dělat s průmyslovými obaly, kterých je dnes asi 40 % z desítek milonů tun plastového odpadu? Jak se buduje firma na zelené louce, bez předchozích zkušeností? A proč má smysl přemýšlet o recyklaci jako o celém novém průmyslovém odvětví? Pusťte si celý rozhovor v nové epizodě našeho podcastu.
CHCETE DOSTÁVAT nové díly, články a přehledy do mailu? Napište se do našeho newsletteru a nic vám neuteče.
Energie bez emisí
Podcast projektu Energie bez emisí přináší rozhovory s výraznými a inspirativními osobnostmi a odborníky ze světa bezemisní energetiky, obnovitelných zdrojů i nových technologií. Pustit si nás můžete na Apple podcastech, Spotify, YouTube, Podcastech Google a Anchoru.
