Dotace na zateplení, fotovoltaiku nebo třeba na výměnu kotle. Statisíce domácností už s nimi mají zkušenosti, do programu Nová zelená úsporám se jen v loňském roce přihlásilo přes 80 tisíc žádostí. Jak funguje “odlehčená” verze NZÚ Light, kdo má nárok na předfinancování a kde se v programu berou peníze? Naším hostem byl Jakub Hrbek, ředitel Sekce realizace projektů energetiky, ochrany ovzduší a klimatu ve Státním fondu životního prostředí.
Státní fond životního prostředí spravuje dotační programy, ze kterých putuje podpora domácnostem, ale třeba i velkým firmám nebo menším podnikům. Zájem o podporu byl v posledních měsících obrovský, příkladem může být výzva na podporu firemních fotovoltaik z Modernizačního fondu. Rozpočet na ní byl 5,5 miliard korun, žadatelé se ale přihlásili s projekty v hodnotě téměř dvojnásobné – 10,4 miliard korun.
“Před pár lety byly fotovoltaiky mrtvý projekt, teď doháníme deficit. Dalo se to předpokládat a zájem nás těší,” hodnotí Jakub Hrbek změnu v celkovém naladění společnosti. “Další výzva na velké fotovoltaiky bude ještě letos, zatím to vypadá na třetí kvartál. Předpokládám stále velký zájem, v některých lokalitách už se dokonce začínáme potýkat s tím, že nové zdroje není kam připojovat nebo tam nastává prodlení,” říká manažer státního fondu, který rozděluje “zelené” dotace.
PUSŤTE SI CELÝ DÍL na Apple podcastech, Spotify, Podcastech Google nebo Anchoru.
Přetlak solárních projektů byl přitom skutečně ještě nedávno v tuzemsku nemyslitelný. Před více než deseti lety proběhla veřejným prostorem kauza takzvaných “solárních baronů”, která na čas zcela zastavila podporu fotovoltaik i zájem veřejnosti o ně kvůli obavám ze špatné pověsti. Podle Hrbka se od té doby změnily lidé, technologie a poučil se i stát.
“Je jiné financování, nehrozí dopady na rozpočet. Situace z roku 2010 se nebude opakovat. Tehdy si to stát nepohlídal, dnes se před vyhlášením výzvy díváme i na ekonomiku a nastavujeme pravidla tak, aby nehrozila překompenzace,” vysvětluje nový systém řízení dotací. Pověst fotovoltaik se podle něj zlepšila i s tím, jak přibývá běžných domácností, které ji využívají jako levný vlastní zdroj energie.
“Už s ní mají zkušenosti přímo občané a vyzkoušeli si benefity, stigma se tím relativně smazalo. Je pravda, že tu stále jsou skupiny lidí, kteří se na to dívají skrze prsty, ale trend se celkově změnil. Další faktor je, co se vloni stalo na trhu s energiemi,” vysvětluje hlavní příčiny změny Jakub Hrbek. Právě ruský útok na Ukrajině a s tím související energetická krize zafungovala u části veřejnosti jako budíček.
“Budíček nastal hlavně ve veřejném segmentu a u domácností. Energie se staly tématem, lidé začali řešit svoji spotřebu a energetickou náročnost. Proto jsou tu podmínky nejen pro rozvoj obnovitelných zdrojů, ale i pro energetické úspory typu zateplení. Je taky patrná snaha o soběstačnost. Trápí nás teď spíš nedostatečná kapacita instalačních firem, někdy vypadne část komponent k výrobě, někdy jsou delší povolovací procesy, čemuž jde teď legislativa naproti,” hodnotí současný stav manažer ze SFŽP.
Dotace? Super, ale co by na to řekli sousedi…
Problém se špatnou pověstí ale nemá jenom fotovoltaika, s nejrůznějšími skandály z minulosti se potýká také veřejný obraz samotných dotací. “Dotace mají přínos pro domácnosti, kde tvoří až 50 % výdajů na realizované opatření. Problém je, že roste poptávka a s ní i celkově ceny dodávaných služeb, což někdo přikládá dotacím. Myslím, že ty nějakou roli mají, ale že nejsou hlavním důvodem růstu cen,” shrnuje svůj pohled na jeden z častých “protidotačních argumentů” Jakub Hrbek.
Co naopak podle něj problém skutečně je, to je stav, kdy někdo žádá o dotaci na projekt, který není až tak úplně smysluplný nebo je účelově upravený tak, aby odpovídal parametrům programu. “Vždycky se najde nějaký typ opatření, které prostě není vhodné do dotace zahrnout. Nemá smysl se upínat na to, že musím dostat dotaci. Navíc my opravdu hlídáme spoustu věcí, u velkých projektů máme i rozsáhlé studie proveditelnosti, někdy do toho promlouvá i Evropská komise,” upozorňuje Hrbek na to, že ne každá žádost musí “dopadnout”.
Týká se to ale spíš rozsáhlých průmyslových realizací, u domácností jsou už statisíce žadatelů s proplacenými projekty. Přesto někdy mezi lidmi převládá jistá obava veřejně přiznat, že si požádali státní fond o podporu.
“Stalo se mi, že jsme jeli na menší obec na veřejnou diskusi o Nové zelené úsporám. Měl jsem vyjetý seznam žadatelů z té obce a během diskuse se ptám “tak kdo máte zkušenosti s dotacemi? Vidím tady deset zateplených domů, pět kotlů a nějaké fotovoltaiky.” A nikdo se nepřihlásil.
A pak po diskusi za mnou ti lidé chodili a říkali: “My jsme si o tu dotaci požádali a bylo to perfektní, strašně to pomohlo”. Tak se ptám, proč to neřekli během té debaty. A oni: “To víte, před sousedy jsme moc nechtěli.” Takže co lidé říkají navenek někdy neodpovídá té reálné zkušenosti,” sdílí své zkušenosti Jakub Hrbek. Sám se na dotace snaží dívat pragmaticky: “Dotace jsou součástí našeho života a byla by škoda je nevyužít, většina peněz je z Evropy a jsou účelově vázané na podobná potřebná opatření.”
Když jsou vidět výsledky
Dojde-li na tvrdá čísla ohledně výsledků dotačních programů, dá se začít u samotného počtu podpořených domácností. Jen za loňský rok se do programu pro domácnosti – Nová zelená úsporám – přihlásilo 82 tisíc projektů, to je čtyřikrát víc než v předchozím roce. “Vloni jsme přijali 55 tisíc žádostí jen na fotovoltaiku, dokončené byly projekty s instalovaným výkonem 135 MWp,” přibližuje Jakub Hrbek další konkrétní výsledek, tedy nově instalovanou kapacitu a vyšší výkon v obnovitelných zdrojích.
S tím souvisí i dopad na emise CO2 a tím i na klimatickou změnu a nárůst teploty na planetě, která je vyvolaná právě vysokou koncentrací skleníkových plynů v atmosféře. “Emisní cíle nejsou dané po jednotlivých programech, ale podle zdrojů, ze kterých se financují. Aktuálně se NZÚ financuje z Národního plánu obnovy, kde tvrdé cíle jsou. Víme tedy, že v současném nastavení díky dotacím uspoříme 700 tisíc tun CO2 ročně,” přidává Hrbek další číslo k posouzení účelnosti programu.
Konkrétně Nová zelená úsporám ale není jen o fotovoltaice, paleta “zelených” opatření je mnohem širší a zahrnuje víc než jen hospodaření s energiemi. “Snažíme se, aby si žadatelé mohli nakombinovat pod jednou žádostí opatření co nejlépe podle svých potřeb. U rodinných domů je to třeba zateplení, výměna oken a dveří, instalace obnovitelných zdrojů, případně výměna starého kotle za moderní zdroj tepla, máme tam i adaptační a mitigační opatření jako nakládání s dešťovou vodou nebo realizace zelené střechy,” popisuje záběr populárního dotačního programu manažer SFŽP.
Víc peněz půjde seniorům, méně movitým rodinám i do velkého průmyslu
Novinkou letošního roku je takzvaná NZÚ Light, zaměřená na seniory a zranitelné domácnosti. “V tomto programu poskytujeme finanční prostředky dopředu a navíc také systém bezplatného poradenství. Teď by měly alokované prostředky stačit na podporu 30 tisíc domácností. Díky spolupráci s MPSV se nám také podařilo snížit papírování a využít data, která už stát má, takže třeba stačí doložit potvrzení o tom, že žadatel pobírá příspěvek na bydlení, a není potřeba k tomu dál nic dokládat,” popisuje hlavní zjednodušení Jakub Hrbek.
A jaké plány má fond s dotacemi pro nejbližší období? Programy pro domácnosti poběží dál, velké změny se ale chystají v průmyslové části, kterou reprezentuje takzvaný Modernizační fond. Ten je financovaní hlavně z příjmů z prodeje emisních povolenek. “V roce 2021 jsme očekávali asi 150 mld. do roku 2030, ale už teď je jasné, že to bude násobně víc, bavíme se nyní o 350-400 mld. Kč do roku 2030. Znamená to, že nebudeme mít problém s nedostatkem financí na energetické úspory a modernizaci,” vysvětluje Hrbek. “Do budoucna budeme řešit nejen fotovoltaiku, ale i rozvoj větrných elektráren, malých vodních elektráren, mluví se o využití geotermální energie, samozřejmě také tepelných čerpadel nebo transformace tepláren.”
Pokles zájmu o zelená opatření Jakub Hrbek rozhodně nečeká, naopak. “Válka na Ukrajině nám všem otevřela oči. Teď vnímáme, že energie není až taková samozřejmost a když už je, tak s ní máme šetřit a maximálně využívat místní obnovitelné zdroje. To platí i pro veřejný sektor.”
CHCETE DOSTÁVAT nové díly, články a přehledy do mailu? Napište se do našeho newsletteru a nic vám neuteče.
Energie bez emisí
Podcast projektu Energie bez emisí přináší rozhovory s výraznými a inspirativními osobnostmi a odborníky ze světa bezemisní energetiky, obnovitelných zdrojů i nových technologií. Pustit si nás můžete na Apple podcastech, Spotify, YouTube, Podcastech Google a Anchoru.
