Ceny energií budou v nejbližších letech odrážet loňskou energetickou krizi. Čím lépe se bude dařit diverzifikace zdrojů a snižování závislosti na dovozu fosilních paliv z Ruska, tím bude trh stabilnější. Na spotřebitele ale změny v energetice dopadnou velmi různorodě, podle toho, jak mají nastavené smlouvy. O současném dění na trhu s energiemi jsme si povídali s hlavním ekonomem společnosti ČEZ, Pavlem Řežábkem, v první části našeho speciálního dvoudílu.
Zásadní příčinou loňské energetické krize byly podle Pavla Řežábka omezené dodávky plynu z Ruska. Ty totiž ovlivnily cenu plynu na evropském trhu, a ta zase ceny elektřiny, protože část elektrické energie se vyrábí právě za použití plynu. “Elektřiny byl i v době krize vždy dostatek, ale musela se vyrábět z drahého plynu, a proto ta cena elektřiny byla tak strašně drahá,” vysvětluje příčiny ekonom.
PUSŤTE SI CELÝ DÍL na Spotify.
Podle něj také stále pokračují energetické úspory. “Zatímco před dvěma lety jsme čekali nárůst spotřeby o 2-3 % do dneška, tak spotřeba klesla o 6 %. Šetří jak lidé, tak podniky.” A to platí i přesto, že cena elektřiny oproti krizi loňského roku spadla asi o polovinu. Pořád stojí ale víc než v předkrizových letech.
V příštím roce ji navíc ovlivní i rozhodnutí vlády, která už nechce dotovat část poplatků za regulovanou složku, jak to dělala právě od krizového roku 2022. Postupně by se ale měly ceny normalizovat a pomůže tomu právě dostatek různorodých zdrojů energie nebo přístup k plynu, který nepochází od Gazpromu. Spotřebitelé to ale pocítí různě, záleží na tom, jaké měli dosud podmínky. “Ti, kteří měli zafixováno třeba na dva nebo tři roky, tak se potkají s nárůstem podobně, jako jsme my ostatní zažili už dřív,” popisuje ekonom.
Černé labutě se předpovídat nedají
Spolehlivý dlouhodobější výhled pak trochu komplikuje geopolitika. “Geopolitické, náhlé změny se předpovídají zdaleka nejhůř. S válkou na Ukrajině a následné omezení dodávek plynu, s tím nepočítal takřka nikdo,” vysvětluje Pavel Řežábek, proč není v současnosti jednoduché přesně predikovat vývoj na trhu. Na druhou stranu jsou tu ale pořád systémové trendy, na které se naopak spolehnout dá. “Cena plynu bude dál a dál klesat, díky tomu bude zlevňovat i cena elektřiny. Ale pokud zase přijde nějaký geopolitický poryv, tak se může zase obrátit nahoru.” Černá labuť se ovšem podle ekonoma předpovídat nedá.
Jak mohou s cenou elektřiny pomoct společné evropské cíle a podpora nových obnovitelných zdrojů? Co se dá dělat s tím, že se v Česku skoro nestaví větrné elektrárny? A proč nejsou až takový problém peníze na potřebné investice, ale spíš legislativa? Pusťte si první část našeho rozhovoru k současným výzvám v energetice.
CHCETE DOSTÁVAT nové díly, články a přehledy do mailu? Napište se do našeho newsletteru a nic vám neuteče.
Energie bez emisí
Podcast projektu Energie bez emisí přináší rozhovory s výraznými a inspirativními osobnostmi a odborníky ze světa bezemisní energetiky, obnovitelných zdrojů i nových technologií. Pustit si nás můžete tady na Spotify.
