
Ceny energií budou v nejbližších letech odrážet loňskou energetickou krizi. Čím lépe se bude dařit diverzifikace zdrojů a snižování závislosti na dovozu fosilních paliv z Ruska, tím bude trh stabilnější. Na spotřebitele ale změny v energetice dopadnou velmi různorodě, podle toho, jak mají nastavené smlouvy. O současném dění na trhu s energiemi jsme si povídali s hlavním ekonomem společnosti ČEZ, Pavlem Řežábkem, v první části našeho speciálního dvoudílu.
Zásadní příčinou loňské energetické krize byly podle Pavla Řežábka omezené dodávky plynu z Ruska. Ty totiž ovlivnily cenu plynu na evropském trhu, a ta zase ceny elektřiny, protože část elektrické energie se vyrábí právě za použití plynu. “Elektřiny byl i v době krize vždy dostatek, ale musela se vyrábět z drahého plynu, a proto ta cena elektřiny byla tak strašně drahá,” vysvětluje příčiny ekonom.
Podle něj také stále pokračují energetické úspory. “Zatímco před dvěma lety jsme čekali nárůst spotřeby o 2-3 % do dneška, tak spotřeba klesla o 6 %. Šetří jak lidé, tak podniky.” A to platí i přesto, že cena elektřiny oproti krizi loňského roku spadla asi o polovinu. Pořád stojí ale víc než v předkrizových letech.
V příštím roce ji navíc ovlivní i rozhodnutí vlády, která už nechce dotovat část poplatků za regulovanou složku, jak to dělala právě od krizového roku 2022. Postupně by se ale měly ceny normalizovat a pomůže tomu právě dostatek různorodých zdrojů energie nebo přístup k plynu, který nepochází od Gazpromu. Spotřebitelé to ale pocítí různě, záleží na tom, jaké měli dosud podmínky. “Ti, kteří měli zafixováno třeba na dva nebo tři roky, tak se potkají s nárůstem podobně, jako jsme my ostatní zažili už dřív,” popisuje ekonom.
Spolehlivý dlouhodobější výhled pak trochu komplikuje geopolitika. “Geopolitické, náhlé změny se předpovídají zdaleka nejhůř. S válkou na Ukrajině a následné omezení dodávek plynu, s tím nepočítal takřka nikdo,” vysvětluje Pavel Řežábek, proč není v současnosti jednoduché přesně predikovat vývoj na trhu. Na druhou stranu jsou tu ale pořád systémové trendy, na které se naopak spolehnout dá. “Cena plynu bude dál a dál klesat, díky tomu bude zlevňovat i cena elektřiny. Ale pokud zase přijde nějaký geopolitický poryv, tak se může zase obrátit nahoru.” Černá labuť se ovšem podle ekonoma předpovídat nedá.
Jak mohou s cenou elektřiny pomoct společné evropské cíle a podpora nových obnovitelných zdrojů? Co se dá dělat s tím, že se v Česku skoro nestaví větrné elektrárny? A proč nejsou až takový problém peníze na potřebné investice, ale spíš legislativa? Pusťte si první část našeho rozhovoru k současným výzvám v energetice.
Podcast projektu Energie bez emisí přináší rozhovory s výraznými a inspirativními osobnostmi a odborníky ze světa bezemisní energetiky, obnovitelných zdrojů i nových technologií. Pustit si nás můžete tady na Spotify.