Výroba elektřiny z uhlí v Evropě vloni poklesla o 26 % a dostala se tak na historicky nejnižší úroveň. Svůj podíl na tom má vývoj v tradičně “uhelných” ekonomikách, jako je sousední Polsko. Právě tam byl loňský rok plný rekordů, a to nejen v obnovitelných zdrojích.
Ty v Polsku podle thinktanku Ember vloni vyrobily víc než pětinu veškeré elektřiny (21 %), což je nárůst o pět procentních bodů ve srovnání s předchozím rokem. Naopak výroba v uhelných zdrojích klesla na 61 % vyrobené elektřiny, což v Polsku představuje historicky nejnižší podíl. Ještě v roce 2020 stály uhelné elektrárny za 70 % vyrobené elektřiny.
Čísla o výrobě za loňský rok ukazují, že pokles výroby elektřiny z uhlí byl možný právě díky novým kapacitám v obnovitelných zdrojích. Ty vyrobily v meziročním srovnání o 7 TWh energie víc. Dalším významným faktorem byl celkový pokles energetické náročnosti a také mírné oslabení exportu.
Polsko výrazně zrychlilo v přípravě a stavbě větrných i solárních elektráren, zahájilo také tendr na vůbec první jadernou elektrárnu v zemi. Přesto zatím není jasný plán rozvoje tamní energetiky. Polská vláda by měla v dohledné době aktualizovat svůj klimaticko-energetický plán, což je dokument, skrze který se státy v EU koordinují v energetice a dekarbonizaci mezi sebou.
Z něj by mělo být například patrné, kdy se dá očekávat finální útlum uhelných elektráren nebo jakou cestou se bude polská energetika ubírat v další dekádě. Podle výpočtů thinktanku Ember by Polsko mohlo v roce 2030 získávat až 70 % elektřiny z obnovitelných zdrojů, vyžadovalo by to ale koordinovaný přístup a další investice do domácí i přeshraniční přenosové infrastruktury.
