Kvalita půdy v Česku klesá. Může za to dílem sucho, dílem konvenční zemědělství, které se neobejde bez hnojiv, postřiků a intenzivní orby. Živá půda by přitom mohla pomoct mírnit klimatickou změnu. Takzvané regenerativní zemědělství totiž dokáže zvýšit objem CO2, který rostliny vstřebají z atmosféry a uloží přirozenou cestou do země. Povídali jsme si s Václavem Kurelem, který v projektu Carboneg vede české zemědělce doslova k návratu ke kořenům.
Cílem projektu Carboneg je v první řadě vzdělávat zemědělce a nabídnout jim konkrétní motivaci, proč změnit svůj přístup k hospodaření s půdou. Výsledkem by měla být živá půda, která respektuje přirozené procesy a nechává místo hnojiv pracovat přírodní procesy, bakterie, houby a mikroorganismy.
“Bezemisnost je vedlejší pozitivní efekt regenerativního zemědělství,” vysvětluje Václav Kurel myšlenku celé aktivity. Carboneg v současnosti spolupracuje se zemědělci na zhruba 5 000 hektarech půdy, kde se práce řídí třemi jednoduchými principy.
PUSŤTE SI CELÝ DÍL na Apple podcastech, Spotify, Podcastech Google nebo Anchoru.
“První princip říká, neničit, co v půdě je. To znamená minimalizovat mechanické a chemické narušování půdy, přestat s orbou. Orba je vůči přírodě velmi nepříznivá, holá půda trpí a organická hmota v půdě zoxiduje, CO2 se uvolní zpátky do atmosféry.
To platí i pro herbicidy, fungicidy a hnojiva, protože ty způsobují, že se rostlina nesnaží spolupracovat s bakteriemi a houbami, které v půdě jsou. Neposílá jim živiny, protože všechno bere z hnojiva, které jí tam uměle dodal člověk,” vysvětluje Václav Kurel druhý ze tří hlavních pilířů regenerativního přístupu. Třetí stojí na tom, že zemědělci kromě hlavních rostlin pěstují na stejném poli i pomocné plodiny, nebo rostlinné zbytky využívají i jako pastvu pro dobytek.
Zemědělci tím uleví půdě i svému napjatému rozpočtu
Touto kombinací klesá jak uhlíková stopa samotného farmáře, tak i náklady na naftu do strojů nebo na hnojiva. “Zemědělci, kteří hospodaří regenerativně, mají třeba 40% spotřebu nafty oproti těm konvenčním. Spotřebují mnohem méně hnojiv a dalších chemických vstupů. Jejich vlastní uhlíková stopa se tak sníží třeba o 80 %, což pro ně může být velká výhoda při jednání s bankami nebo odběrateli,” popisuje první výhodu Václav Kurel.
Carboneg ale zemědělce i přímo odměňuje. Tento způsob hospodaření totiž přirozeně vede k ukládání CO2 do půdy. To je proces, který v přírodě funguje běžně, průmyslové hospodaření s půdou ho ale oslabuje. Když se farmáři vrátí k přirozenějšímu modelu, roste objem CO2, který skrze fotosyntézu rostliny “uloží” do zeminy. CO2 totiž není jedovatý, problém je s jeho dnešní koncentrací v atmosféře, kterou výrazně otepluje.
Uhlíkový hromosvod
“CO2 v atmosféře škodí, ale pod zemí je to dobrá věc. My jsme stvoření také z uhlíku, v půdě je uhlíku třikrát víc než v atmosféře. Správným hospodařením lze jeho podíl ještě navýšit,” vysvětluje Václav Kurel princip takzvané sekvestrace uhlíku, zjednodušeně řečeno jeho odčerpání z atmosféry a uložení pod zem. Regenerativní zemědělství má v tomhle ohledu velký potenciál. “Může to být až 10 tun CO2 na hektar půdy za rok, pokud by takto hospodařila celá ČR, tak bychom tím pokryli třetinu všech emisí ČR.”
Právě za ukládání uhlíku zemědělcům Carboneg přímo vyplácí odměny. Ty získává díky takzvaným firemním offsetům. “Jsou to prostředky od firem, které chtějí být v krátké době uhlíkově neutrální, ale nemohou toho rychle dosáhnout se stávajícími technologiemi. Mohou přejít na zelenou energii, nakoupit si elektrická auta, tím sníží uhlíkovou stopu na 60 %, ale ne na nulu. Offsety jsou kredity, které deklarují, že někdo za ně uhlík z atmosféry odebral a někam ho uložil.” Může jít až o 2 500 Kč na hektar, což někde odpovídá třeba výši pachtovného.
Půdu vysilují hnojiva, bezohlednost i klimatické sucho
Podle Václava Kurela ale motivace v podobě offsetů slouží jen jako bonus. Opravdové důvody, které vedou farmáře k regenerativnímu zemědělství, je potřeba často hledat právě ve špatném stavu půdy, se kterou hospodaří. “Driverem je většinou to, že zemědělec sám vidí problém. Buď má tak erodovanou půdu, že sám vnímá, že s tím musí něco udělat. Za léta hnojení a intenzivní orby se dostal třeba do situace, kdy ta půda je pro něj v podstatě takový držák na rostliny a zdaleka nefunguje tak, jak by měla. A pak je tu sucho, pozorujeme ho už teď v březnu a v létě bude ještě intenzivnější,” varuje Václav Kurel z projektu Carboneg.
“Klimatická změna už je tady a registrujeme dopady už dneska. Jsou tu extrémy počasí a budou narůstat, bude se dál oteplovat. Je důležité zadržet vodu v půdě, udržet ji tam. Je to impuls hledat techniky, které to dovedou, a inspirovat se v přírodě, ne v tom konvenčním modelu, který jsme dělali dosud. Ten fungoval v nějaké době, ale teď jsme jeho možnosti už hodně vyčerpali. Je těžké jít proti zavedenému způsobu, který dlouho dával jistotu výnosu, že prostě zasejete, pohnojíte, postříkáte, sklidíte, pořád dokola. I zemědělcům tikají hodiny, protože planetě tikají hodiny,” uzavírá Václav Kurel.
Kde se vzalo regenerativní zemědělství, proč je v USA nebo Austrálii populární a v Evropě naopak teprve v začátcích? Dokáže takový přístup k farmaření zajistit dostatečné výnosy úrody? Jak se na našem zemědělství a stavu půdy podepsal socialismus a v proč nepomohly ani restituce půdy po Sametové revoluci? A může si běžný člověk v obchodě snadno vybrat zboží od farmáře, který hospodaří na živé půdě? Pusťte si celý rozhovor v našem podcastu.
CHCETE DOSTÁVAT nové díly, články a přehledy do mailu? Napište se do našeho newsletteru a nic vám neuteče.
Energie bez emisí
Podcast projektu Energie bez emisí přináší rozhovory s výraznými a inspirativními osobnostmi a odborníky ze světa bezemisní energetiky, obnovitelných zdrojů i nových technologií. Pustit si nás můžete na Apple podcastech, Spotify, YouTube, Podcastech Google a Anchoru.
