V Česku projde ročně asi 1 % budov komplexní renovací. Je to záhadně nízké číslo, i vzhledem k tomu, že čeští politici souhlasili s téměř dvojnásobným tempem v rámci diskuse o celoevropských pravidlech pro zvyšování energetické účinnosti. Navíc mají české budovy daleko k ideálnímu stavu, miliony staveb u nás za poslední desítky let neprošly větší rekonstrukcí a splňují tak jen neaktuální standardy z poloviny minulého století.
Jednou z možných překážek je i nedostatečná informovanost o tom, co všechno je možné v rámci rekonstrukce upravit a jak se to přesně propíše do energetických úspor nebo celkové udržitelnosti stavby. Právě s tím chce pomoct iniciativa, která v minulém roce spustila informační kulaté stoly ke konkrétním opatřením.
Celkově jich v diskusi s odborníky z praxe identifikovala víc než padesát. Patří sem třeba podpora menších obcí, vytvoření takzvaných one-stop-shops, kde by bylo možné konzultovat dohromady úspory energie a využití vlastních čistých zdrojů včetně domácí fotovoltaiky a ukládání energie, snazší zapojení soukromých investic, lepší podpora průmyslového využití tepelných čerpadel nebo větší využití tzv. EPC projektů ve veřejném sektoru.
Právě veřejné budovy mají jít v energetických úsporách příkladem. V Česku se to navíc často týká prostor v historických budovách, kde sídlí školy, radnice nebo třeba nemocnice. EPC služby jsou postavené na tom, že vedle standardní smlouvy na odběr elektřiny, plynu a tepla se uzavírá smlouva na komplexní renovaci a chytré energetické řešení, kde realizační firma přímo garantuje úsporu energie. V Česku se už podobné příklady objevují, unikátní projekt letos dokončuje třeba Nemocnice na Homolce.
Na renovaci budov jak ve veřejných, tak v soukromých rukách mohou také přispět různé zdroje evropských prostředků. Pro domácnosti je nejvíc užitečná Nová zelená úsporám, od nového roku je také snazší zapojení stavebních spořitelen a dalších finančních institucí.
