Česko čeká aktualizace energetické koncepce. Počítá s útlumem uhlí, nárůstem kapacity v obnovitelných zdrojích i rozvojem jaderné energetiky. Plyn by měl hrát větší roli pouze dočasně, po přechodné období. Hlavní směry rozvoje energetického sektoru řeší Česko poprvé od roku 2015.
Návrh koncepce předpokládá, že by Česko v roce 2030 mohlo snížit emise o 62-63 % oproti roku 1990 a v roce 2050 by se mělo přiblížit klimatické neutralitě. Základem proměny energetiky má být výrazný rozvoj výroby z obnovitelných zdrojů energie, přechodný mírný růst využívání plynu, postupný útlum výroby z uhlí a stabilní role jádra jak při výrobě elektřiny, tak čím dál více při výrobě tepla.
Koncepce předpokládá snižování využívání uhlí, zejména v souvislosti s výrobou elektřiny a tepla. Po roce 2033 se spotřeba uhlí omezí pouze na neenergetické využití. Naopak se plánuje výrazné zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů, která by měla dosáhnout 36 až 44 % primární spotřeby energie do roku 2050.
Nové jaderné zdroje i nástup vodíku
Strategie zahrnuje i rozvoj jaderné energetiky, včetně nahrazení stávajících jaderných bloků, s cílem zvýšit její podíl z aktuálních cca 18 % na primární spotřebě na 32 až 42 % do roku 2050. V krátkodobém až střednědobém horizontu se očekává zvýšení spotřeby zemního plynu, který bude sloužit jako tranzitní palivo, zejména ve výrobě elektřiny a tepla.
V dlouhodobém horizontu se plánuje postupná náhrada zemního plynu nízkouhlíkovými a obnovitelnými plyny, především biometanem a vodíkem. Koncepce počítá také se zvyšováním energetické efektivity a větší elektrifikací spotřeby energie napříč sektory hospodářství.
Návrh připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu společně s dalšími relevantními úřady, zapracovalo do něj i aktuální plány na evropské úrovni. Koncepce teď míří do připomínkového řízení, pak by ji měla projednat vláda.
Je to vůbec poprvé od roku 2015, kdy zastřešující dokument pro celou tuzemskou energetiku prochází aktualizací. Dosavadní východiska tak byla více než deset let stará, nepromítaly se do nich například závazky ve snižování emisí nebo rostoucí cena uhlí.
