Dekarbonizace

Zateplení už nestačí. Miliony domů v Česku čeká hluboká renovace

Jak má vypadat dům nebo byt, abychom při jeho provozu zbytečně neplýtvali? V Česku je to hlavní otázka, kterou bychom si měli klást při rekonstrukci. Máme tu totiž téměř dva miliony budov, které vznikly v 60. a 70. letech a po půl století už nepatří mezi nejefektivnější. O tom, jak se dají zvýšit energetické úspory v budovách, jsme si povídali s Šárkou Tomanovou z asociace Šance pro budovy.

Bydlení v Česku není zrovna ukázkové, co se týče plýtvání energií a teplem. Nemůžou za to ale jeho dnešní obyvatelé. “Jsou v zásadě tři hlavní důvody, proč dnešní stav není ideální,” vysvětluje předsedkyně rozsáhlé oborové asociace, která zvyšuje povědomí o energetických úsporách. Problém je u nás vyšší stáří budov, fakt, že domácnosti odebírají velké množství uhelné energie, ale i pozvolný vývoj úsporných norem.

Za vyšším stářím budov je potřeba hledat rozsáhlou výstavbu sídlišť v druhé polovině minulého století. “Máme tu 1,6 milionu rodinných domů a 215 tisíc bytových domů, které jsou v průměru 50 let staré. Renovace běží tempem 1,4 % ročně u rodinných domů a 0,8 % ročně u bytových domů. Tempo je prostě pomalé,” hodnotí Šárka Tomanová současný stav budov v Česku.

PUSŤTE SI CELÝ DÍL na Apple podcastechSpotifyPodcastech Google nebo Anchoru.

 

Hloubka oprav ovlivní, jak moc ušetříte

Podle odhadů asociace Šance pro budovy je aktuálně zrenovovaná asi polovina panelových domů a třetina těch rodinných. Oprava ale často nešla do hloubky, proto ani takové procento renovací nemusí znamenat, že došlo k omezení plýtvání. Energetické úspory v budovách přitom mohou výrazně prospět životnímu prostředí, stejně jako peněžence domácnosti. Nejlevnější energie je totiž ta, která vůbec nevznikne. 

“Jde o to, že při rekonstrukci budovy nejen zateplíme, ale podíváme se i na okna a zejména zdroje tepla a energií,” vysvětluje Šárka Tomanová, jak dosáhnout největších úspor. Nejsnadněji to podle ní jde u nových budov, řada developerů dnes projektuje a staví například pasivní domy (které nepotřebují externí zdroje energie), nebo dokonce energeticky pozitivní budovy. 

Energetické štítky budov při koupi napoví

Na trhu je snadno poznáte podle energetických štítků. “Energetické štítky mají velkou výpovědní hodnotu, navíc u nich v posledním roce došlo ke zpřísnění. Určitě by je měli lidé při koupi brát v potaz,” myslí si expertka, která se roky zabývala inovacemi a rozvojem technologií na úrovni velkého města.

Při rekonstrukci je pak dobré vědět, že dnes existují materiály, jejichž použití může výrazně ovlivnit výslednou energetickou náročnost celého obydlí. “Když začnu od zdí, dnes se vyrábí cihly s průduchy a tepelnými izolacemi, které teplo drží uvnitř a nepouští naopak dovnitř chlad. Pak je tu střecha, která potřebuje izolaci, tam jsou nejlepší drobné materiály, jako například foukaná izolace. Uvnitř domu můžete mít zateplení podlahy z moderních materiálů, jako je velmi lehký aerogen,” vyjmenovává některé příklady nových technologií, díky kterým samotná budova vyžaduje mnohem méně tepla. 

Moderní materiály posouvají energetické úspory na novou úroveň

Samostatnou otázkou je pak způsob topení a chlazení v budovách. “Dají se používat tepelná čerpadla, existují i systémy řízení tepla, které optimalizují jeho tok. U chlazení existují rekuperační jednotky, které vyměňují vzduch bez neustálého otevírání oken,” pokračuje v inspirativním výčtu Šárka Tomanová.

Česká veřejnost má podle ní stále lepší povědomí o nových možnostech, jak zvýšit energetickou úspornost budov i při běžné rekonstrukci. Pozitivní vliv na to má i oblíbený program Nová zelená úsporám. “Doteď se dotace využívaly klasicky na zateplování, ale nyní už jdeme trochu dál. Dotační program například zvýhodňuje lepší tepelná čerpadla místo jednoduché výměny, kdy si místo kotle na pevná paliva pořídíte kotel na plyn.” vysvětluje expertka na energetickou účinnost budov.

Do budoucna se budovy zapojí do energetické sítě

Stavby mají podle ní potenciál pomoct i s dalšími úsporami přírodních zdrojů. Ať už jde o zachytávání vlhkosti na takzvaných zelených střechách, využití dešťovky pro hospodářské účely, ale třeba i při výrobě energie z obnovitelných zdrojů.  “Budovy jsou skvělý nástroj pro výrobu energie. Nejde jen o individuální fotovoltaiku na střechu, domy mohou hrát velkou roli v rozvoji komunitní energetiky, kdy zásobují a menší decentralizovaná společenství,” vyjmenovává některé příklady předsedkyně asociace Šance pro budovy.

Jak stát omezuje plýtvání teplem a energií ve svých budovách? Proč se nejvíc plýtvá v historických palácích? Umějí dnešní developeři postavit energeticky úsporné domy? A jak na energetické úspory pamatují evropské zelené politiky? Dozvíte se v další epizodě našeho podcastu Energie bez emisí.

CHCETE DOSTÁVAT nové díly, články a přehledy do mailu? Napište se do našeho newsletteru a nic vám neuteče.

Energie bez emisí

Podcast projektu Energie bez emisí přináší rozhovory s výraznými a inspirativními osobnostmi a odborníky ze světa bezemisní energetiky, obnovitelných zdrojů i nových technologií. Pustit si nás můžete na Apple podcastechSpotifyYouTubePodcastech Google a Anchoru.

Novinky v oboru