Krize vysokých cen energií z loňského roku odezněla. Na obzoru je ale možná další, a důvodem je opět válečná fronta.
Vloni čelily evropské státy krizi cen energií v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Ta totiž – spolu s poškozením a uzavřením plynovodu Nord Stream – výrazně zasáhla ceny plynu, od kterých se odvíjely i velkoobchodní ceny elektřiny. Od té doby se podařilo systémovou závislost na levném plynu snížit.
Státy nakupují LNG ve společných tendrech, přímořské země otevřely vlastní nové terminály na zkapalněný plyn, snížila se ale i jeho celková spotřeba. Přesto panuje obava, jestli nemůže novou křehkou rovnováhu znovu vychýlit druhý probíhající konflikt na izraelsko-palestinských hranicích. Situaci analyzoval deník Politico.
Lokální konflikt
Podle něj se nová válečná fronta zatím do dění na trzích propsala jen minimálně, protože pro sousední ropné státy jde zatím o lokální záležitost. Obavy jsou ale na místě.
Důvodem je už třeba jen zkušenost ze sedmdesátých let, kdy v důsledku jomkipurské války zavedly arabské státy embargo na vyváženou ropu. To vyústilo v několikaletou krizi a uvrhlo do ekonomických problémů jak USA, tak evropské státy. Teď se zatím podobný scénář nezdá pravděpodobný, alespoň dokud se v konfliktu přímo neangažují významní hráči z regionu, jako třeba Írán.
Ten totiž v současnosti dodává významné množství energetických komodit do Číny, a kdyby byl nucený z jakýchkoliv důvodů dodávky omezit, nabere celá situace ještě další geopolitický rozměr.
Analýza slabin pro každý případ
Analytici označují tento scénář jako nepravděpodobný, na takové eskalaci podle nich nemají hlavní hráči – včetně ropných států – zájem. Podle Politica si jsou zejména evropské úřednické špičky vědomy toho, jak je situace potenciálně citlivá.
V bruselských kancelářích se proto v tichosti pracuje na analýze, která by popsala důvody potenciální zranitelnosti evropské ekonomiky a navrhla způsoby, jak se s úzkými hrdly vypořádat a připravit na možné otřesy.
